s-1
| Kája zjistil, že škola není les. |
s-2
| No náboženství se mu moc líbilo. |
s-3
| P celkově o náboženství. |
s-4
| Také ve škole říkal, že Bůh přidělí každému člověku jednoho anděla strážného. |
s-5
| Aby lidi chránil od zlého. |
s-6
| Když jsou lidé hodní usmívá se, a když je to opačně, pláče. |
s-7
| V tom se Kája přihlásí a říká, že teta Pekařovic říká, že on musí mít určité dva andělé strážné. |
s-8
| Jinak by si ně dávno zlámal vaz. |
s-9
| Pan farář mu na to odvětí, že asi hodně zlobí. |
s-10
| Jednou pan farář nemohl na hodinu náboženství, a tak pan řídící poslal svoji dceru. |
s-11
| To se však Kájovi nelíbilo. |
s-12
| Holka nic není. |
s-13
| Vlasy jako kluk a sukňe. |
s-14
| Ohrnul pusinku a zlobil se. |
s-15
| Káju však čekala radost. |
s-16
| Pan farář se vrátil a dokončil hodinu. |
s-17
| Vrátil se i s brašnou a Kájovi se zdálo jako nejvzněšenější a a nejkrásnější. |
s-18
| Když Kájova máma zle stonala , pan farář přišel i k nim domů. |
s-19
| Měli krásně ukliceno, tatínek přinesl z lesa zakrolé, ale pěkné smrčky a zapálili františka. |
s-20
| To proto , že farář přijde i s Bohem. |
s-21
| Pan farář přišel i s brašnou, která Káju okouzlila. |
s-22
| Po hodině si brašnu pan farář pověsil na ruku a šel domů. |
s-23
| Kája ho poprosil, jestli může nést brašnu on. |
s-24
| A tak spolu šli až ke kostelu, kde Kája zastavil. |
s-25
| Pokřižoval se, jak ho učila jeho máma, protože tak Bůh žehná kolem jdoucí. |
s-26
| Kája zaklepal na kostel, protože si myslel, že tam pan farář bydlí. |
s-27
| Ten mu řekl, aby šli dál na faru, kde bydlí. |
s-28
| Na faře dostal Kája jablíčka a buchtu od mámy pana faráře. |
s-29
| Pan farář mu zase dal obrázek anděla strážného. |
s-30
| Kája uháněl domů. |
s-31
| Hlavou se mu honily různé myšlenky. |
s-32
| Vykřikoval a přemýšlel o tom, co všechno dostal, a že pan farář má také maminku jako on. |
s-33
| Odpoledne však už nebyl ve škole, ale nikdo nehuboval. |
s-34
| Všichni chápali, že měl velkou radost. |
s-35
| Až dorazil domů, ptal se maminky, jestli Ježíšek nadílí dárky nebo ne. |
s-36
| Chtěl bych totiž harmoniku a poslouchat. |
s-37
| A tak Kája poslouchal. |
s-38
| Jednou šel Kájův tatínek do školy , zeptat se na syna. |
s-39
| Slyšel samou chválu. |
s-40
| Pan řídící mu říká, že syna vedou k Bohu a nezarmoutí je. |