| view | Našel jsem zajímavé věci: voňavku, pilulky, kapesník, kolík na prádlo a minci. |
| view | Voňavka je určitě dámská, protože voní kokosem, takže majitelem těchto věci musí být žena. |
| view | Dvě zabalené pilulky jsou žluté. |
| view | Je rovněž uvedené datum spotřeby říjen 2016. |
| view | Z druhé strany je něco napsáno asi španělsky. |
| view | Malá mince má japonské nebo čínské písmena. |
| view | Přemýšlím nad tím, proč tato žena nechala kolíček? |
| view | Možná chtěla venku pověsit prádlo a ztratila ty věci náhodou? |
| view | Anebo cestou jí vypadly z kabelky? |
| view | Ale proč by s sebou v kabelce nosila kolíček? |
| view | Možná proto, že má malé děti, které si hrály, a vhodily jí ho do kabelky. |
| view | Asiatská mince je také zajímavá. |
| view | Vypadá jako amulet, který lze nosit n přívěšku, protože má uvnitř dírku. |
| view | Už vím, šla do prádelny. |
| view | Musím tam nutně zajít a zeptat se na ženu vonící kokosem. |
| view | Jediná prádelna se nacházela v centru města v Úzké ulici. |
| view | Pracoval tam mladý muž, kterého překvapila moje otázka na ženu vonicí kokosem, ale jiné stopy jsem neměl. |
| view | Když nepochopil, tak jsem mu ukázal modrý kolíček. |
| view | Zeptal jsem se, jestli náhodou neviděl nějakou ženu zrovna s takovým stejným. |
| view | Teď konečně něco mu došlo, že takové kolíčky měla jenom jedna žena ‒ černovlasá, vysoká ‒ ale nezná ji jméno. |
| view | Věděl pouze, že ráda chodí do čínské restauraci, ve které prý pracuje jejího kamarád. |
| view | To byla další stopa. |
| view | Poděkoval jsem krásně a vydal jsem se na cestu do restaurace. |
| view | Když jsem dorazil na místo, bylo tam úplně prázdno. |
| view | Hm… |
| view | Jak teď zjistím, kdo je jejím kamarádem. |
| view | Podešel jsem do baru a zakřičel: „Dobrý den.“ |
| view | Najednou se objevila malá hezká Číňanka. |
| view | Zeptal jsem se ji, jestli nezná majitele této mince. |
| view | Divně se na mě podívala a zmizela. |
| view | Po chvíli se vrátila s tělnatým mužem, jenž se zeptal, v čem mi může pomoct. |
| view | Ukázal jsem mu minci. |
| view | V jeho očích jsem spatřil obrovské překvapení. |
| view | Otázal se, odkud jsem to vzal. |
| view | Odpověděl jsem, že několik ztracených věci přineslo do moje kanceláře dítě sousedky a mezi nimi byla právě i ta mince a teď hledám její majitele. |
| view | Dodal jsem, že vím, že je to vysoká, černovlasá žena a že chodí do prádelny jednou za týden. |
| view | Vím také, používá kokosovou voňavku. |
| view | Ukázal jsem mu ji. |
| view | Teď už pochopil a řekl, že je to Jana, jeho kamarádka. |
| view | Dal mi na ni adresu. |
| view | Pověděl, že docela dávno se neviděli a je rád, že někdo její věci našel. |
| view | Pozdravili jsme se na rozloučenou a vydal jsem se cestu. |
| view | Jana bydlela v obrovském činžáku, ve druhém poschodí. |
| view | Zazvonil jsem domácím telefonem. |
| view | Nikdo nebral. |
| view | Zkusil jsem ještě jednou. |
| view | Nic! |
| view | Zavolal jsem její sousedovi. |
| view | Konečně ozval se hlas. |
| view | Řekl jsem, že jdu za Janou, jestli mě může pustit dovnitř. |
| view | Pán jen zachrochtal. |
| view | Zopakoval jsem položenou otázku. |
| view | Nakonec jsem uslyšel: „Ne.“ |
| view | Moc mě to překvapilo a zeptal jsem se, proč mi nechce prostě otevřít dveře, přece musím se s ní vidět. |
| view | Muž zaječel a chvíli potom řekl: „Už se s ní nikdy neuvidíte. Nikdy!“ – zakřičel. |
| view | „Ale proč?“ – zeptal jsem se. |
| view | „Neuvidíte ji nikdy“ – vykřičel – „Ona nežije.“ |