Polské Vánoce
V Polsku Vánoce, (myslim, že v česku taky) jsou to velmi důležité svátky. Maji one rodinný a naboženský charakter. Oslavujeme narozeniny Ježiše Krista.
Připravou na Vánoce je advent - období čtyř týdnů před Vánoci. V polských domech a kostelech se nachází adventní věnec, který má čtyři svíčky. Každého dne , celý advent lidé, především děti chodí do kostela na roraty. Je to velmi pěkná a zajímava tradici, a dobrá příprava na prožití Vánoc. Každé ditě má lampion, a kostel je celý rozsvětlený veselými barvami. Fajn je to, že velmi mnoho zspívame adventních písní. Ze lzou v očích vzpomínám, když jako malé ditě spolu s bratry a maminkou jsem chodil na denní roraty.
24 prosince v Polsku tak jak v Česku máme štědrý večer. Celá rodina se přípravuje na večeři, celý den je post. Ráno tatínék s dětmi strojí vánoční stromek a potom celá rodina přípravuje ostatní jídla na večeři. Štědrovečerní večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce nebo dvanáct apoštolu. Polským zvykem je prostírat jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Na počátku večeře se modlime, a děkujeme za to co máme. Potom celá rodina si přeju požehnaních vánoc, a všechno co nejlepší, a lamáji se oplatkem. Na stole je všecko co nejlepší- měd, chléb, vánočka, boršč s houbami, ryby, hlavně kapr, (V Polsku na Středrovečerní večeře neje se masa) a tradiční vánoční pochoutka – makůvky. Je mnoho velmi dobrého jídlá a jiných zákusků. Když ukoníme společnou večeří zpíváme koledy. Trvá to moc dlouho. Potom si dáváme dárk, a dlouho hovoříme.
Na hvilku jdeme spát. Vstávame kolem 22.30 a jedeme do hor (Beskydy) na Vánoční Mši Svatou o půlnoci (Pasterka).
V moim domu, je zvykem že jedeme do dřeveného kostela v beskydech. Je tám mnoho lidí. Zspívají se tradíční polské, slezské a gorolské koledy. Po Mší Svaté jedeme doma a jdeme spát.
25 prosince taky se jde do kostela aby slavit narozeniny Krista.
To co velmi mám rad ve Vánočích je to, že jsou to velmi rodinne, a rozpívané svátky.
Ještě velmi mám rad koledování spolu s mojí kamaraty. Je to velmi tradiční a folklorní zvyk. Jsme oblečení v folklorní kroje (těšinské a beskydske kroje, měšťanské a gorolské), jsou tří krále, anděli a diabel, máme taky jeslička a betlemskou hvězdu. Jdeme od doma do doma a přejeme všem požehnaních Vánoc, a taky spívame koledy. Přejeme v polsko-těšinským nářečí.