Jednoho dne, já z mými kamarádami chtěly jsme udělat ohniště někde pryč od města a lidí.
Šli jsme z Krakova, šli jsme přes les, můstek, zase les, úzkou cestou až jsme byli na mistě.
Viděli jsme že misto je někdo navštívil před námi, protože byly tam odpadky.
Několik plechovek od piva, papíry a místo kde bylo ohnisko.
Popel a kolem kameny.
Okol nas byl les, ale nejvažnějším mistem byla jeskyňka.
Proč jsme tam vstoupili, Protože začal pršt déšť.
Chtěli jsme tam schovat, aby nezmoknout.
To bylo divné místo.
Velká, čtyři metry široká, ve stěnach byly svíčky a malby.
Misto velmi pěkné, samotě a tady mystická a tajemná grotta.
Může někdo tam byl v noci, toho nevím.
Určitě není očekavala jsem takového mista.
Bylo to zajímavé situace.
Nebala jsem tehdy.
Je to taká milá vzpomínka a cili takou trochu zvědavost kdo tam byl a co dělal.
Může ještě někdy tam bude...