<tok id="w-459" err="" pos="Z:-------------" lemma="„">„</tok><tok id="w-1" err="" pos="NNFS7-----A----" lemma="cesta">Cestou</tok> <tok id="w-2" err="" pos="AANP2----1A----" lemma="podivný">podivných</tok> <tok id="w-3" err="" pos="NNNP2-----A----" lemma="rozhodnutí">rozhodnutí</tok><tok id="w-4" err="" pos="Z:-------------" lemma="“">“</tok>
Nikdy jsem netušil, že mě takové dobrodružství potká. Zrovna jsem byl na cestě do Austrálie, odkud se pak dostanu k ostrovům Tichého oceánu. Byl jsem z toho velice nadšený. Díval jsem se z okna na bílé oblaky. Ještě chvilka a budeme přistávat. Na letišti na mě už čekají kamarádi. Podíval jsem se na hodiny. Bylo poledne a v Evropě je brzo ráno, určitě ještě všichni spí. Vystoupil jsem z terminálu s kufry a v dálce jsem uviděl Roxanu, která ke mně běžela. Srdečně mě objala a vřelé pozdravila. Za její zad se vynořil Roxanin manžel Bob, se kterým mě seznámila. Viděl jsem ho poprvé v životě, zatímco jsem taky Roxi dlouhou dobu neviděl, odkud odjela před čtyřmi roky do Austrálie. Moc mě těšilo, že se znova můžeme vidět. Jsem rád, že se rozhodla se mnou jet, abychom navštívili několik zajímavých ostrovů, které se vylidnily během posledních deseti let a nikdo neví proč. Dlouho jsem o nějakém báječném dobrodružství přemýšlel.
Nedošlo by k tomu, kdyby ne můj kolega. Jednou jsme seděli v práci a uviděl jsem u něho na psacím stole nějaké útržky z novin. Zeptal jsem se, co je to. Pavel odřekl, že četl o nějakém podivném ostrovů, na kterém začali mizet lidé a zrovna v tomto článku je interview z obyvateli jedné vesnice tohoto ostrovu. Moc mě to překvapilo. Zeptal jsem se ho, jestli víc o tom něco víc. Pavel však se tím nezabýval odborně, jen si o tom četl. Důležitější pro něj bylo zkoumání jihoafrických rostlin. Začal jsem po tom pátrat na internetu a našel jsem zajímavé výpovědi bydlících tam ještě lidí. Pravděpodobně k něčemu zajímavému dochází v přírodě v tom zvláštním mikroklimatu. Pomyslel jsem si, že je to skvělé k odborné práci. Proto jsem trošku méně pracoval nad zkoumáním genetických proměn v přírodě a potají vyhledával jsem, co nejvíce informaci o tomto ostrovu. Trvalo to rok a konečně jsem zde, v Austrálii. Ještě několik hodin a dostanu se na podivný ostrov. Nemohl jsem se dočkat.
Spolu s Roxanou a jejího manželem jsme jeli k nim domu, abych si mohl trochu odpočnout. Nazítří jsme se vydali na cestu do Sydney, kde jsme se setkali se dvěma vědci, již budou součástí naší expedici. Museli jsme domluvit celý plán a zamyslet si, kde přesně vzneseme tábor. Bylo třeba se také dohodnout, co budeme potřebovat na místě. Proto jsme měli ještě celý týden na přípravu.