Stání frontou

Většina lidí nemá rád stát ve frontě. Jsou velice nervózní, když musí čekat dokonce i 15 minut. Mně to osobně nevadí. Dalo by se říct, že mám rád stání frontou, protože se můžu podívat na to, co se odehrává v okolí mě. Kromě mnoha produktů, které mě vábí na ceny, mám příležitost kolem pozorovat lidi. Občas to vypadá jako jeviště v divadle, každý něco hraje a divák je hercem. Nejvíce netrpělivé jsou děti, které své maminky tahají za oblečení. Starší ženy také nemůžou vydržet těch několika minut. Dokonce jim nepomáhá, když s někým vedle mluví. Zahajují rozhovor jenom proto, aby si stěžovaly na dlouhou frontu a podmínky obchodě. Taky si myslí, že někdo jim dá přednost, aby nemuseli tak trpět. Mně fronta nevadí, dívám se vždycky na televizi, která se nachází u pokladny nebo někomu volám, díky tomu se nenudím. V Polsku pokladní nespěchá s markováním zboží. Je to dobré, protože zákazníci nemusí spěchat s balením nákupu. Nakupování je pro mě odpočinkem, přestávkou mezi školou a domem, momentem, kdy konečně můžu zpomalit. Když někdo se bude zlobit, že stojí frontou, nic to nezmění, nervy jsou tady zbytečně, proto jsem měnil svůj přístup k nakupování v hypermarketech a stalo se to příjemné a relaxační.