Dopravní prostředek

Mým největším dopravním zážitkem byla cesta z Brna do Wrocławi. Byla ona tak dlouhá a neuvěřitelná, navíc nepochopitelná, že ještě tomu dodnes nevěřím.

Vyjel jsem ve čtvrtek brzo ráno vlakem. Měl jsem přestupovat jen v Pardubicích, a pak mít přímou cestu do Wroclawi. Bohužel se to nepodařilo. Kvůli komu? Kvůli Českým drahám a Polským státním dráhám (PKP). Sotva jsem vyjel z Brna a jsem se dozvěděl, že budeme přestupovat na jiný vlak ve Svitavách, protože jsou nějaké problémy s elektřinou. Tak to ještě nebylo nic strašného, ale postupovaly i další závady a problémy. Místo rychlíka, jímž jsem se měl dostat včas do Pardubic, jsme jeli motorovým osobním vlakem. Tak cesta trvala více, než jsem předpokládal. Tak ještě toto byl jsem schopen vydržet. Jenže v České Třebové jsem se dozvěděl, že zase přestoupíme do jiného vlaku, protože ten dále nesmí. Byl jsem už opravdu rozzlobený, když jsem musel v České Třebové čekat na další vlak. Mezitím mi můj vlak do Polska z Pardubic už dávno ujel. Naštěstí jsem mohl ještě stihnout další a konečně se mi to podařilo. Byl jsem úplně rád z toho, že už jsem na cestě do Wroclawi a doufal jsem, že se nic již neobvyklého nestane. Chyboval jsem. Polské vlaky mají ve zvyku se vždy rozbít, jen tentokrát praskla kolej před Kladskem, tak jsem čekal hodinu, až nás dovezou autobusem do Kladska. Naštěstí z Kladska až ke konci cestu už se nic nestalo.

Byl jsem moc rozzuřený, protože moje cesta trvala 13 hodin. Třináct smolných hodin.