Chtěl bych být herec, protože mám rád scénu. Vzpomínám si, když jsem zpíval v pěveckém sboru, rád jsem vystupoval na jevišti. Cítil jsem v tu chvíli takový zvláštní pocit a ještě při tom trému, jež byla povzbuzující. Jezdili jsme na spoustu soutěží a měli jsme mnoho koncertů. Nikdy nezapomenu na to, když jsem měl tu příležitost, zpívat sólovou partii tenorem a v pozadí bylo slyšet sbor. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek, zejména proto, že poprvé jsem vystupoval v Čechách a zároveň jsem zpíval česky. Jestli jde o herectví, vystupoval jsem ve školních představeních. Moc mě to bavilo.
Jednou jsme též s kamarády natočili svůj vlastní seriál. Tak se to nám líbilo, že po natočení prvního dílu, natočili jsme ještě patnáct dalších. Měli jsme příležitost se stát někým jiným, a každý mohl si vmyslet svou postavu. Poté jsme si vybírali kostýmy. Měli jsme z toho zábavu.
Herci díky své práce mohou mnoho cestovat a trávit čas v různých místech během natáčení filmu. Jenže není jejich profese snadná. Musejí mít dobrou paměť, aby se rychle naučili nové role a musejí dokázat dobře zahrát každou postavu, dokonce, i když se ona výrazně liší od nich samých.