Nejdivnější místo, které jsem viděla ve svém životě, je pokoj mého kamaráda Adama.
Adamovi je 23 let.
Bydlí v Krakově a nestuduje, protože je líný.
Je velmi zvláštní, pesimistický a uzavřený do sebe.
Jého pokoj je charakteristický, a každý, kdo ho viděl, ví, že to pokoj Adama.
Uprostřed je velký stůl, kde je mnoho knih, sešitů, papírů a také talířů, protože Adam má rád jídlo, ale je velmi neklidný a nikdz neuklízí.
Vzadu je barevná postel a nahoře visí filozofické texty, různé plakáty a fotky.
Nejsou to fotky rodiny nebo kamarádů, ale slavných obrazů a soch.
Vlevo je ohromná, pustá klec, která vypadá jak pro ptáka, ale nikdy není tam žadné zvíře.
Vpravo je pustá stěna a není tam nic zajímavého.
Na podlaze je velký, hrubý, barevný koberec v květy.
Myslím, že ten pokoj je velmi zvláštní, ale pobavil mě moc, kdy jsem ho viděla poprvé.