Nejsem sociolog, abych měl jmenovat práci vědecky. Jak říká přísloví: práce šlechtí člověka. Je to stereotypní fráze, kterou doufám, že mužu snadno dokazat.
Během rozhovoru se svou kamarádkou, s Evou, přípomenul jsem pohadku od bratrů Grimmů „Paní Zima“. Nejaká žena měla dvě dcery, była přiliš ráda pro tu, která była její vlastní (zato tá byla zlobivá). Druhá, nevlastní, ale moc hodná. Musela dělat víc než sestra. Když předla u studni, pradelno vpadlo do vody. Podle názoru matky měla po ně jít, proto skočila dolů. Tak se dostala k paní Zimě. Za velkou pomoc dostala od ní moc zlata. Když zlá sestra uviděla jí vrácet, sámá skočila do studni. U paní Zimy nebyla starostlivá a nechtěla úplně pracovat. Domů přišla celá ve smůle. Vidíme, že tato pohadka potvrdí řečené prísloví.
Proto myslím, že život přínaší lepší příběhy. Bydlím spolu s dvoma kamarády na kolejí. Také máme zde dva hrdinové. Dominik není zlobivé dítě, však jednak malo se učí, a jednak jeho obor studia není těžký. Konrad, druhý hrdina této povidky, studuje dějiny a vždy má hodně práce. Nejlepší je to, že oba mají skoro stejne vysledky ve skoužkovém období. Kde je spravědlivost? Možne je, že přísloví říka nepravdu?
Znamená to, že to přísloví muže být prakticky stejně pravdivé a falešné. Co vypadá moc nepochopitelně. Jístě, kdybych jsem se podíval na to víc logicky, moje příklady pochazí z jíných zdrojů. Dává to jenom pozor na to, že lidský život je horší než pohadky. Nicmeně dělajme, jak myslíme mimo pohadky, život a přísloví.