Čím se charakterizují totalitní režimy?
Zbigniew Brzeziński a Carl Frierich definovali totalitarismus jako systém, jenž se řídí jednou oficiální, vedoucí ideologií a vládne v nim jedna, masová strana vedená diktátorem. Vláda má monopol na zbraň a na masmédia, a fungování policejního systému se zakládá na nasili, strachu a tajných službách. Brzeziński k této definici přidal ještě absolutní centralistickou kontrolu ekonomiky.
Říká se ale, že pojetí totalitarismu bylo popularizováno Spojenými státy americkými během studené války kvůli antikomunistické propagandě prostě proto, aby se ztotožnil režim nacistický s komunistickým. Nechci samozřejmě říci, že to nebyly zločinné systémy. Je si ale dobře pamatovat, že výše zmíněná definice byla vytvořená americkými vědci a v souladu s politickými zájmy Spojených států – zemi, ve které tajné služby odehrávají velkou roli, kde je povolen trest smrti a porušována jsou lidská práva. Naopak je tam obecně povolen přístup ke zbraním, a tak zvaný volný trh – a asi jen proto se tyto aspekty objevily v definici. V Polsku, z výjimkou lovců, stát má také monopol na zbraně. V Čině je tak zvaný volný trh. Vedoucí státní ideologie existuje a ovlivňuje občany propagandou v demokracii stejně jako v jiných politických systémech. Proto je možná správnou otázkou, zda se totalitarismus a demokracie (aspoň její všechny dosavadně známé realizace opravdu liší nějakými kvalitami, anebo jen viditelností, s jakou stát porušuje lidská práva a státní zákony. I v zemích, jež se hlásí k demokracii, jsou institucemi porušována práva menšin a radikálních politických skupin, které o ta práva bojují. V Polsku jsou to třeba práva lokátorů, ale také uprchlíků žádajících o o azyl, dětí atd.
Když jsem naposledy psala o prostředcích vyhynout se návratu totalitarismu, zmínila jsem politiku paměti. Tímto pojmem se označuje způsob, jakým každá aktuální vláda představuje dějiny, aby zdůvodnila své současné politické postupy. Totalitní režimy charakterizují se tím, že se vládní postoje vůči světu, státu a jeho dějinám se stávají zákonem – kdo s tímto postojem nesouhlasí, ten porušuje zákon. Jediným rozdílem mezi totalitarismem a demokracii je svoboda projevu.