Jak mluvit o migraci skrz kuchyni? To můžete vyzkoušet v Kuchyni Konfliktu
Alžírský párek v rohlíku s mergezem, hummus s hovězím, vegetariánský koláč plněný zeleninou a zakysanou smetanou, dezert s mascarpone a sezamovými semínky – to je jen několik hitů, které lze ochutnat v Kuchyni Konfliktu, v nové unikátní varšavské restauraci. To vše se koná v gastronomickém karavanu, těsně na břehu Visly, kde vznikl sociálno-kulinářský projekt. Kuchyně konfliktu není jen místem, kam se lidé chodí chutně najíst, je také platformou integrace cizinců a dialogu s místními obyvateli. Díky tomu mají hosté možnost poznat kulturu a kuchyni zemí, které jsou nyní sužovány válkou, a zároveň mají možnost přijít do kontaktu s lidmi, kteří z těchto zemí uprchli.
Objednávka s příběhem
Nabídka menu se periodicky mění a lze v ní najit pokrmy ze všech koutů světa, které připravuje mezinárodní tým - Alina z Běloruska, Zula z Čečenska, Hamza z Alžírska, Isa z Egypta, Foroogh z Íránu, Anastasia z Ukrajiny, Roza z Konga a Pooja z Nepálu. Každý, kdo si pokrm objedná, krom jídla obdrží i list obsahující osobni příběh člověka, který prošel migrací nebo žije v obtížných podmínkách a zároveň přináší informace o politické situaci v dané zemi včetně zajímavostí z oblasti tamní kultury.
V jednom z nich se například můžeme dočíst o 69leté Nině Baginské z Běloruska, která chodí na každou opoziční demonstraci. Vždy má s sebou starodávnou běloruskou vlajku, kterou prezident Lukašenko zakázal používat. Kvůli tomu čelí žena neustále žalobám ze strany milice. Baginská v minulosti ignorovala rozhodnutí soudu a proto jí stát nejprve odečetl ji částku důchodu a následně odebral celý majetek. „Jsem úplně normální žena. Mám děti, vnuky a dokonce pravnuky. Nejsem tak nebezpečná jako protisystémový politik nebo opoziční lídr, ale vláda mě nenávidí, protože neustupně chodím na každou demonstraci,“ říká Baginská.
Podle Klaudyny Milewské z Kuchyně Konfliktu nejde jen o práci. „Já jsem se například spřátelila se Soranem, který s námi pracoval do chvále, kdy se musel vrátit zpět do Kurdystánu. Dokonce byl i mým učitelem angličtiny, jelikož si potřeboval trochu přivydělat. Nyní jsme v úzkém přátelském kontaktu,“ popisuje Milewska.
Proč to dělají
Jarmiła Rybicka, Paulina Milewska a Maciek Kuziemski (Nadace Konfliktu), inspirováni myšlenkou programu Humanity in Action Polska a taky na základě svých zkušeností ze spolupráce s uprchlíky rozhodnuli se loni založit projekt, který měl by dávat uprchlikům příležitost začlenění úzkých vztahů v přátelském prostoru, a zároveň bezpečnější začátek na polském trhu práce.
Migrační krize ukázala na nutnost vytvořit záminky pro setkání a lepší porozumění lidí z různých kultur. Kuchyně Konfliktu je příkladem toho, že nemusíte být pasivní proti rostoucí xenofobii a nenávistným projevům."Tváří v tvář radikalizaci veřejné debaty a nedostatku politické vůle je důležité - jak pro komunity cizinců, stejně jako pro sebe – spolu mluvit a poznávat rozmanitosti států, z kterých jsme a do kterých dorazíme."- tvrdí Milewska.
Co dál?
Vedle gastronomických požitků restaurace nabízí nejrůznější workshopy a filmové projekce ve spolupráci s HumanDOC. Kuchyně Konfliktu má nyní také v plánu odstartovat sérii workshopů pro děti z uprchlického centra Targówek, které by měly zahrnovat hry a výtvarné aktivity. Vedení restaurace klade důraz především na pravidelnost těchto akcí. Slibují si od nich rozmanitější možnosti trávení volného času dětí z uprchlického tábora.
Dále má v plánu uspořádat několik workshopů se zaměřením na přírodní kosmetiku, jejíž složení se předává z generace na generaci na základě rodinných receptů.
Kuchyně Konfliktu je mobilní, karavanová restaurace a z důvodu polských podminek počasí je možný ji navštívit jenom v letě. V budoucností, v případě, jestli projekt uspěje a znajde se někdo, kdo bude chtít pronajmout lokal v rozumné ceně, Kuchyně Konfliktu bude družstvem s trvalou adresou, ačkoliv v této chvíli ve Varšavě pro iniciativy toho druhu chybí místo.