Co změnit na polském školském systemu?
Někdo mohl myslet, že polský školský system musel fungovat špatně. Był čas, že se o něm hodně mluvilo v mediích. Diskuze o změnách ve školeském systemu była velmi bouřlivá a koneckoncůopravdu zrušeno gymnázia. Był to druh povinných škol mezi základní a střední školou. Já osobně tu revoluci považuji za zbytečnou. Polské školství mělo, a bohužel má, úplně jiné problemy.
Nyní, když už jsme po těch změnách, museli bychom zase vrátit do gymnázia. Vím, že není to možné, a líp mluvit o tom, co ještě je třeba udělat, ale já proste hodnotím gymnázia velmi kladně. Studenti těch škol měli vždycky dobé výsledky různých testů pro mládež z celé Evropy. Je to zajímavé, že na základě těchto výsledcích a ostatních průzkumu byl náš systém považován za jeden z lepších v Evropské Unii, a přesto jsme ho změnili. Podle mého názoru gymnázium hralo důležitou roli pokud jde o připravu mládeži k dnešnímu životu. Pro nynější dobu typické jsou časté změny místa bydlení, práce, prostředí. Život je dynamický, a ten systém k tomu připravoval. Třináctiletí dítě muselo se rychlé zvyknout na nové lide a podmínky. Po zrušení gymnáziů zase máme systém z doby, kdy se pracovalo 20 let v stejné továrně. Osm let v jedné třídě je prostě přiliš moc. Další věc je úroveň v malých školách někde na venkově. Učil jsem se v takové a gymnázium opravdu dalo mi šanci na dohnaní vrstevníků. Na střední školu šel jsem už z víceméně stejném stavem vědomosti. Bojím se, že vzniknou velké rozdily mezi studenty středních škol po dobrých a slabších základních školách.
Nejvěší problém v polském školství spočívá však na učitelích. Bohužel většina chtěla v životě dělat něco jiného, ale nedosáhlo o vysněného úspěchu a musí trvat až do důchodu ve škole. Výuka je potom nudná, ale žáci nebo studenti jenom čekají na zvonek a prázdniny. Každý, kdo měl učitele, který měl rád své povolaní, rád se učil a chodil do školy. Proč skoro se to nestává“ Podlé mě odpověď na tu otázku je jednoduchá a zní: nízký plat. Učitel musí vydělávat hodně, aby ti nejchytřejší mladí lidé chtěli vybírat to povolaní. Společnost musí také zase profesorů respektovat.
Změnil bych taky trochu v samotném programu. Je to nepochopitelné, že student na střední škole může mít jenom dvě hodiny polštiny, vždycky jsou taky dvě hodiny náboženství. Takové věci jsou v Polsku možné pokud někdo vybere třídu o matematicko-fizyckém profilu. Na základních školách velmi špatně učí se ku příkladu matematiky. Velmi často děti nejsou schopné pochopit zlomků. Není to určitě nejsnadnější látka, ale učitelé měli by aspoň zkusit změnit způsob výuky.