Podle Wikipedie je stereotyp – neměnná představa o člověku nebo skupině lidí, která významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. Stereotypy se mohou dělit na ty, které nejsou škodlivé, a takové, jejichž cílem je vzbudit špatné reakce nebo někomu ublížit. Pokud jde o stereotypy, měli bychom být opatrní abychom nezpůsobili nepříjemnost.
Co se týče stereotypů mezi Čechy a Poláky, tak je jich určitě mnoho, ale já napíšu o příkladech, se kterými jsem se setkala já nebo někdo mě blízký.
Na začátku začnu od toho, co si Poláci z mého okolí myslí o Češích. Většina známých nebo lidí, které jsem poznala, reaguje údivem nebo smíchem, když se dozví, že studuji bohemistiku. Proč? To vlastně nevím, ale domnívám se, že je to kvůli tomu, že většina Poláků považuje Čechy za směšný národ. Směšný asi proto, český jazyk se jim zdá zábavný, měkký a takový, ve kterém zní všechno roztomile. Národ, který mluví takovým jazykem, nemůže být vážný nebo důstojný. A s tím souvisí i to, že Češi mají rádi život, ale na druhou stranu nevnímají, co se kolem nich děje, ale podle stereotypů, průměrný Čech toho moc neví, protože se zajímá jenom o sebe a svůj vlastní klid. Josef Kroutvor mluvil o tom, že Střední Evropa má plochou nohu, když to psal, tak měl na mysli především své krajany. Ten pojem popisuje právě tu vlastnost Čechů, a které jsem se zmínila dříve.
A co si myslí Češi o Polácích? Češi pijí pivo a Poláci vodku. To je kulturní aspekt a kterém si obě strany myslí, že je to pravda. Všichni Poláci jsou hodně věřící a praktikují svou víru. Pokud jde o víru a vlastnosti, které se s vírou spojují, tak je to hrdost a bojovnost. Aleksander Kaczorowski jednou řekl „Víte, kdo jsou Češi? Smějící se bestie! Léta běží, režimy se mění, ale ta věta o našich jižních sousedech z Hrabalových Ostře sledovaných vlaků pořád platí. My se snažíme ze všech sil, proléváme krev, slavíme výročí událostí, které nikdo jiný nezná – a Češi jsou pořád před námi. Je na čase se zeptat – jak to jenom dělají?“. A právě s takovou představou Poláka-bojovníka jsem se setkala. Často se mezi Čechy setkávám s tím, že mě poprosí, abych zazpívala polskou hymnu a vysvětlila jim, o čem je. Kromě toho se hodně setkávám s představou Poláka-obchodníka, který všechno zvládne a se vším dokáže obchodovat.
V každém stereotypu je zrnko pravdy, ale měli bychom se vždycky snažit poznat druhého člověka bez ohledu na jeho národnost.