VÁNOČNÍ ZVYKY V ČESKÉ A POLSKÉ RODINĚ
Vánoce jsou svatky, kdy se rodí Děťatko Jezus a máme to 25. prosince . 24. prosince máme však Štědrý Večer. V Polsku se hledá první hvězdu, abysme mohli záčit večeři. V Č. R. se to nedělá a v 6-7 hodin se začíná. Nejprv se dává aperitif a pak polevky: rybí a hrachovou. Pak předkrm to znamená šunka v rosolu nebo ryba v rosolu, čeký kapr (nejlepší třebonský) S bramborovým salatem a tatarskou omačkou. Nakonec cukroví a černá kava, pivo, vino. To je zajímavé, že v Č. R. se jí maso. V Polsku do půlnoci to není možné jíst maso. V Štědrý večer stůl je slavnostě prostřený, ale není tam volné místo. V Polsku máme volné místo pro člověka, který může zaklepat na dveře.
V polské rodině dětí obvykle hledají první hvězdu. Stromeček už stojí, třeba je dán do podstavce. Na hoře je hvězda špička, anděl nebo prostě elektrická svička. Na stromečku jsou vánoční ozdoby – koule, svičky, jablka, čokoladové bombony, řetěz. Když už svítí první hvězda, dělíme se oplatkou a přejeme si štěsti, zdráví, splnění snů a touha. Pak tradičně na stole musí být dvanáct potrav. V mé rodině nikdy nebylo dvanáct potrav, protože doma není nás moc. Vždy je smažený kapr, zelí s hrochem, brambory na loupačku (brambory ve slupce) a sleď v octu. Vždycky musí být taky dva druhy těsta. Obvykle je víc, ale makovec je povinný, protože zajišťuje štěsti v Novém Roce.
V polských rodinách se dává taky pirohy se zelím a houbami, nudle s makem, kutie, vždy cukroví se dává úplně na konci. Pak příchází svatý Mikołaj a dává dárky . O půlnoci se jde na Půnoční mší. Teprve po této mší se končí adventový půst a můžeme jíst maso.
V Č. R. a Polsku se obvykle zpívá koledy v Štědrý večer.