GEOGRAFIE ČR; CHARAKTERISTIKA OBYVATELSTVA
Česká republika leží ve střední Evropě. Je to vnitrozemský stát bez přístupu k moři. Česká republika sousedí na severu s Polskem, na východě se Slovenskem, na jihu s Rakouskem, na jihozápadě a na západě s Německem. Když říkáme Česká rpublika – máme na mysli Čechy, Moravu a Slezko. Týto tři země se rozkladájí na ploše asi 79 tisśc kilometrů čtverečních, a tvoří Českou republiku.
Povrh území české republiky ohraničují na západě a severu tato pohoří: Šumava, Český les, Krušné hory, Lužické horu, Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník, Jeseníky a Moravsko-slezké Beskydy. Přestože většínu území České republiky pokrývají nízké vzsočíny, jsou tam taky nížíny, které se rozkládají kolem velkých řek, hlavně Labe a Moravy. Důležitou řekou Č. R. je Vltava. Vltava plyne přes Prahu. Vltava a Labe se spojují a vlévají do Severního moře.
Pokud mluvíme o vodě, musím říct, že velký hospodářský význam mají rybníky. Slouží hlavně k chovu ryb, pěstování vodní drůbeže, ale i k rekreaci. Největší rybníky se nacházejí v jižních Čechách a na jižní Moravě. V Č. R. je kolem 24 tisíci rybníků. Jezera obvykle ledového původu nemají velký význam. Z hlediska hospodářského významu jsou důležité přehrady vybudované většínou po druhé světové válce. Přehrady regulují hlavně průtok vody v řekách, někeré se využívají k výrobě elektrické energie. Mnoho přehrad slouží k rekreaci.
Ještě trochu o vodě. Česká republika je bohatá na minerální prameny, které pomáhají při léčení různých nemocí. U nejvyznamnějších českých pramenů vznikly světoznámé lázně. Termální prameny se využívají například v Karlových Varech, Teplicích a Lanských Lázních, studené minerální prameny v Mariánských Lázních, Františkových Lázních a v Poděbradech. Radioaktivní prameny najdeme v Jáchymově. Nejvíc lázni – v západní části ČR, ale pro mne nejvýhodnější by byly lázně na severní Moravě. V Jeseníku a Karlově Studánce se léčí nemoci dýchacích ustrojí a já vždycky jsem měla s tím problémy. Nebo Luhačovice – na jižní Moravě.
Podnebí (klima) v ČR je na přechodu oceánského a vnitrozemského podnebí (přínáší sucho), což určuje proměnlivý, nestálý charakter počasí. Nejteplejšími oblastmi ČR jsou jižní Morava, střední a dolní Polabí, a nejchladnější oblastmi země jsou hory – Krkonoše, Šumava, Jeseníky a Moravskoslezké Beskydy.
Lesy pokrývají asi 33 % území ČR. Jsou důležitým zdrojem pro těžbu dřeva. V soucasné době jsou obrovské lesní plochy ohroženy exhalacemi a některé lesní oblasti jsou dokonce zničeny. Nejrozšířenějším půdním typem jsou tzv. hnědé půdy. Pokrývají asi polovinu území státu. Ty nejsou moc úrodné půdy. Když se pečlivě obdělává a hnojí je možné na těchto půdách dosáhnout dobrých sklizní brambor a žita. Méně se vyskytují úrodnější hnědozemě a černozemě. Na těchto půdách se pěstuje hlavně sladovnický ječmen a cukrovka. Ve vyšších plohách (nad 700 m n. m.) se vyskytují málo úrodné kamenité horské půdy, které jsou z větší části pokryty lesem.
Nerostné suroviny se vyskytují ne několika místech v ČR. V oblasti Krušných hor se vyskytují: hnědé uhlí, uran, železná ruda a v oblasti severní Moravy černé uhlí, barevné a drahé kovy. Hlavním energetickým zdrojem v ČR je uhlí. Těží se především hnědé uhlí. Ložiska hnědého uhlí jsou soustředěna na Podkrušnohoří na severozápadě republiky. Uhlí se zde dobývá v povrchových dolech. Největší lomy se nacházejí mezi Kadaní a Mostem a u Sokolova. Získané hnědě uhlí se spaluje v tepelných elektrárnách, používá se na výrobu plynu a také se chemický zpracovává. Důležitá je i těžba černého uhlí na Ostravsku. Větší část získaného černého uhlí se spotřebovává na místě pro výrobu hutního koksu. Domácí zásoby ČR nestačí, a tak je třeba většínu surovin dovážet, hlavně ropu a zemní plyn.