PALÁC VE VILANOVĚ
Barokní, královsko – magnátská rezidence Vilanov je jedným z nejvzačnějších objektů polské architektury. Založen králem Janem III Soběským v Milanově okolo Varšavy na základech nedokončeného dvou Leščinských, přejmenován na Vlla Nova, zpolštěn zase na Vilanov – je připsan dějinám charakteristickým pro epocju.
Jeho plán, při aktivní pomoci krále, pořidil dvorní architekt Augustyn Locci mladší. Přizemní, zděný dvůr. Symetricky rozplanovaný pravoúhelník s čtyřmi nárožnými alkýři, ideál sermackého sídla – rychle se stal příliš těsný a málo reprezentativní.
Prototypem přístavby, která začala v roce 1681 – byly zahradní vlastností baroku v sochařkém zachycení fasády spojující plastickou dekoraci a architekturu.
Taky s barokním rozmachem se taky změnilo okolí paláce, díky přidání reprezentačního nádvoří o pěkné kolnádové brány v průčelí.
Skupina paláce a nádvoří byla zachycena do podkovy geometrických zachradních přízemí, oddělených terasami od níž položených partii střihaných špalířů a rybníčku. Os systému byla prodloužená vybíhající ze zachrady cestou, dělající dojem nekonečného prostoru. Tohle řešení bylo blízké francouzskému způsobu královského života, který králova Maryšenka se snažila přenést na manželův dvůr.
Podle této módy byl naplánovan vnitřek paláce, netypicky, s ohledem na jeho villový charakter, byl umíštěn v přízemí. Teto interiéry mají neobvyklou dekoraci – malované plafony ramované bohatě vyřezdranými fasetami nad dveřmi dekorativn´- supraporty, na stěnách brokatové potahy. Pracovali tady nejznaměnitší umělci baroka – malíři: Claude Callot, Michell Angello, Palloni, Jiří Eleuter Šimonovič – Slemiginovský a taky sochař: Jozef Bellotti a Andreas Schutter, a o všechno se staral sám král.
V roce 1692 královské sídlo získalo nadstavbu s velkou reprezentační místností, bohaté attyky s basreliéfy a sochami, a taky vysoké kopule na věžích- Timto tohle sídlo přišlo o dosavadný villový charakter.
Jeho skvělost byla přesušená královou smrtí v roce 1696.