17. LISTOPAD 1989 A NÁSLEDUJÍCÍ VÝVOJ
V patek 17. listopadu 1989 zorganizovali studenti vysokých škol menifestace k padesátému výročí pohřbu JANA OPLETALA v Praze na Albertově. Výzev k dialogu s tehdejší politickou reprezentací. Lidé se svíčkami v rukou uctili památku JANA OPLETALA a spontanní atmosfera zavedla účastníky průvodu na Národní třídu, kde už čekala milice. Mnoho studentů było zraněno. Druhy den v sobotu studenti vyhlásili stavku, odpoledne se k nim přidali herci a pracovníci divadel. Postupně vyhlásili studenti a divadelníci v cele republice.
19. listopadu 1989 večer se sešli v prostorách dicadla Činoherní klub - umělci, disidenti, literáti, duchovní - vlastně opozice tehdejšího totalitního režimu. Z jeviště Činoherního klubu vyzývá dramatik VÁCLAV HAVEL k sdružování občanů republiky do tzv. OBČANSKÉHO FÓRA, hnutí které se má během následujících měsíců stát nositelem společenských, politických a ekonomických změn ve státě. Přednesl také připravený několikadobový program.
Vedle OF vzniklo na Slovensku VEŘEJNOST PROTI NÁSILÍ. Každý den statisíce lidí v Praze a ostatních městech obou republik - protestují proti zásahu vůči studentům a žádají jeho prošetření. K studentům se přidávali dělnici továren. Předmětem masové kritiky je režim a státní politika, lidé na ulicích protestovali proti komunistickéu režimu, žádali demisi vlády, požadovali zrušit monopol Komunistické strany Československa. Žádali svobodné volby.
27. listopadu proběhla GENERALNÍ STAVKA. Pak postupně docházelo k požadovaným změnám. Byla ustavena VLÁDA NÁRODNÍHO POROZUMĚNÍ, odešli zkompromitovaní političtí reprezentanti.
29. prosince 1989 byl zvolená VÁCLAV HAVEL prezidentem republiky.
Protože tyto změny probíhaly bez násilí a obětí na lidských životech, začali tento proces ve světě označovat jako „sametovou revoluci“.