MÁ PRÁVO NA ŽIVOT NĚKOLIKANÁSOBNÝ VRAH?
Moje odpověď je krátká – ANO. Život je nám dán Bohem a jenom Bůh může ho nám odebrat. Lidé by neměli rozhodovat, jestli člověk má žít nebo ne. Lidé nemohou rozhodovat o životě a smrti.
Trest smrti není vůbec trest. Je to prostě další vražda. Člověk, který se rozhodl o trestu smrti pro druhého člověka – je prostě vrah. Mezi nimi neexistuje rozdíl. Oba zabili někoho. A co když obžalovaný se stáne obětí justičního omylu?
Před několika měsíců na prvních stranách časopisů a novin v Anglii byl the Capital Punishment, tzn. trest smrti. Myslím si, že je to otázka našého století. V Polsku taky se často o tom mluví.
Představme si ale, že máme člověka, který je odsouzený na smrt. Kdo to udělá? Kdo bude kat? A kdo pak se bude starat o jeho morální zdraví? To bude další obět trestu smrti.
Představme si také, že někdo zabil několik lidi. Co myslíme_ Vždy je to člověk... Nesmí se zabít i zlého člověka. Představme si, že je to tzv. „serial killer“, že zabil někoho z naší rodiny... Co teď? A co jestli zabil naše jediné dítě? Pořád má právo na život? Mohli bychom avšak poslouchat „zprávu“, že za určitých okolností byl člověk zabitý? Co kdýž nespravedlivě? Vražda se nedá odčinit. Nedá se odčinit také trest smrti. A žaden člověk, a žadná společnost nemá právo vzít člověkovi život.