Z DĚJIN I Č-S R
Československá republika byla vyhlášena 28.10.1918. Nový stát vznikl na troskách habskburské monarchie – rakousko-uherského impéria. Stát vznikl po skončení 1. světové války.
Na Slovensku se 30.10.1918 sešla Slovenská národní rada, která přijala deklaraci o rozchodu s Uherskem a o sjednocení Čechů a Slováků v jednom společném státě. Prvním prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který přijel z emigracace v prosinci roku 1918 a byl přivítán celým národem.
Československá republika – nový stát národa Čechů a Slováku. Vyplývaly avšak mnohé problémy - určení hranic, národnostní problémy. Vítězné státy DOHODY (po 1. světové válce) potvrdily hranice s Německem a Rakouskem. Stanovení hranic s Polskem bylo konfliktní. Mezi slovenským a maďarským územím v historii nikdy žádné hranice nebyly a tak více méně vypomohla přírodní hranice – řeka Dunaj.
V roce 1919 byla k území ČSR připojena Podkarpatská Rus (Zakarpatská Ukrajina). Bohatí Němci na území Československa nebyli ochotní přijmout statut „národnostní menšiny“. Byli potenciáůním nebezpečím, avšak v národním shromáždění nebyli zastupeni a nemohli participovat na tvorbě ústavy.
V Čěskoslovenské republice začal se prosazovat princip tzv. ČECHOSLOVAKISMU – princip národní jednoty Čechů a Slováků, ale ani jeden z obou národů se nikdy s tímto principem plně neztotožnil.
PRVNÍ REPUBLIKOU je označováno období od jejího vzniku do přijetí mnichovského diktátu v září 1938 (nebo do nacistické okupace 15. III. 1939).
DVACÁTÁ LÉTA byla obdobím celkové stabilizace státu. Určujícím faktorem tohoto stavu byla poměrně úspěšná hospodářská politika. Trvale stoupala průmyslová výroba, nezaměstnanost klesla, mzdy a platy rostly.
Centrem politického života a mocenského vlivu byl „HRAD“. Byla to skupina politických reprezentantů soustředěných kolem prezidenta Masaryka. Těšil se veliké prestiži, úctě a přirozené autoritě. Druhým mužem v této skupině byl dr. Edvard Beneš.
V Československu existovalo více než politických stran. Německé, maďarské a slovenské strany stály v opozici. Krachem na newyorské burze (černý čtvrtek) v roce 1929 začala rozsáhlá světová HOSPODÁŘSKÁ KRIZE. Velmi silně zasáhla také Československo. Průmyslová výroba kleskla, byla vysoká nezaměstnanost, snižil se zahraníční obchod, mzdy a platy byly nizké. Byla bída a byly demonstrace. Slovensko a Podkarpatská Rus pocítily krizi ještě tíživějí. Podobně postížené bylay i pohraniční oblasti, kde žili Němci. Hospodářská situace v politicky a národnostně komplikovaném Československu způsobovala tůst nacionalismu a fašismu.
Období let 1933-1939 je charakterizováno pomalým oživením a mírným poklesem nezaměstnanosti. Objevily se dezintegrační jevy:
- postupný přechod většiny Němců k nacismu
- protičeská agitace Slovenské strany ľudové
- Maďaři a Poláci projevovali odstředivé tendence
- Vznikla nová SUDETONĚMECKÁ STRANA, která se ztotožnila s německým nacismem.
Po abdikaci Masaryka (pro vysoký věk) byl v prosinci 1935 do funkce prezidenta zvolen EDVARD BENEŠ . V březnu 1938 Německo anektovalo Rakousko. Sudetscí Němci kladli územní požadavky (také Maďaři a Poláci). 29 září 1938 MNICHOVSKÁ DOHODA, že sudetské území musí být odstupeno Německu. 30 zář´1938 prezident, vlada velitelé armády a reprezentanti politických stran – mnichovský diktát přijali. Lidé chtěli bojovat (Komunistická strana Československa – také), ale Mnichov znamenal konec první republiky.
5. října 1938 prezident Beneš abdikoval, a 30. listopadu byl zvolen prezidentem starź a nemocný dr. Emil Hácha. V březnu odjel od Berlina – pro srdeční slabost prezident podepsal souhlas s kapitulaci 14 března 1939. Území Čech a Morav se stalo součástí VELKONĚMECKÉ ŘÍŠE. Vznikl PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA.
Hitler požadoval, aby vznikl samostaný Slovanský stát. Slovenský sněm odhlasoval vyhlášení SLOVENSKÉHO STÁTU 14.03.0´1939. Slovensko poprvé v dějinách mělo vlastní národní stát. (Slovenské národní povstání proti fašismu)
Brzy po vytvoření protektorátu zahájilo gestapo represe. V den výročí republiky 28 října 1939 při masové demonstaci byl v Praze zastřelen student medicíny JAN OPLETAL. Demonstracce pokračovaly i v den jeho pohřbu 17. listopadu. Němci zavřeli vysoké školy, studentů odvlekli do koncentračního tábora.
Existoval domácí odboj. Vojáci, kterým se podařilo emigrovat z okupovaného Československa, významně zasáhli v bojích 2. světové války v různých místech Evropy i v Africe.
- bitva o Anglie
- Tolonele
- partýzánské jednotky ve Francii, Jugoslovii a Itálii.
V Sovětském svazu vznikl 1. český samostatný polní prapor, který bojoval po boku Rudé armády.
5. května 1945 vypuklo PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ - když povstání vypuklo v Praze – vyzvalo sovětské velení generála Eisenhowera, aby americká vojska nepřekračovala dříve stanovenou demarkační linii: české Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary. Stalonovi se jednalo o to, aby Prahu osvobodila Rudá armáda. Od tohoto faktu se měly odvíjet další udáalosti po roce 1945. Rudá armáda dorazila do Prahy 9 května 1945. Tímto skončila válka v ČR.