Autor opisuje svou navštěvu Vídně.  Přijel tam se svou dcerou, seděli v restauraci a prohlíželi nabídku cestovní kanceláři.

 

Kancelář nabízela autobusovou projížďku Vídni.  Vybrali si cestu „Historická Vídeň“.

 

Průvodce mluvil třem jazyky: anglicky, francouzsky, italsky, a také si pomahal němčinou.  Když mluvil, zdůrazňoval koncovky, zvlášť samohlasky.  Průvodce vykladal a turisti otačeli hlavou tam, o čem mluvil.  Autor rychle ztratil rytmus a díval se v opačném směru než ostatní.

 

To bylo první arganizovaná prohlídka {cizího}<in> města.  Dříve autor chodil sem, bez průvodce<.>