<img 1 ve čtverečku> Už počasí je krásné, sviti
slunce, kvěity jsou krásné, a proto ta krásná paní se rozhodla, že půjede
na prouchazka sama, protože je rozvedná a nemá děti, vzala {sí}<in> sebou
kapelku a jeji krabička cigarity a šla do zahrady, seděla tam na zahradě a
žačala odpočivat s tím krásným počasím, najednu někdo jí zavolal aby se
vratila domů, ale bohužel zapomela na zahradě jeji kapelku, té dobé byl na
zahradé jeden pan ale on byl cizi.
<img 2 v kroužku>
Zavolal jí a řekl, že jste zapoměla vaše kapelku na zahradě,
ni se souhlasili, že večer se sejelí na na {tom zahradě}<in> aby
měl nebo aby dostala jeji kapelka zase.
<img 3 v kroužku>
Vratila se do zahrady zase, ona začla mluvit s ním aby mu děkova{l|t}, nevím co mám ríct ale hodně nebo moc {vám}<in> děkuju, ten pán nic neříkal ani jednu slovo, asi on našel jeho osud v té době, začal v jeho srdci laska, a rychle jí poznal na Vlavu v restauraci blízko z zahrady, jeli spolu tam, a začali mluvit o jejich život.
Ale nevím co potom udělalí.