Slušnost a zdvořilost by měla samožzřejností.

 

Když Slušnost bývá v domě, restauraci, kině, divadle, a ve škole.  Když vejdu do školy tak pozdravím i ve třídě když my kon{č|ř}í viu{č|ř}ování tak pozdravím.  Pujdu do mů taky pozdravím svle{č|ř}use umiju si ruce a pujdu ke stolu a řeknu dobrou chuť.  Když XXX jdu do kina skámošema tak pozdravíme sednemesi ho na sedátko.  nesuštíme branburkama ani limonadou a když to konří tak pozdravíme.  Pokom pujedeme do city parku a pozdravíme slušne chodíme ne{ř|ž}veme a když odejdeme tak slušně pozdravíme.  {Pokom|Pokona} jdu třeba do trolej busu pozdravím a čekam az mýy končí zastávka.  Pujdu na město potkám staršího znamího tak musím pozdravím jako první a zeptám se jak to jde jak se má kam jde.  Pujdů domů pozdravím navečeřím mse a jdu spát.