Pan autor dostal darek. Darek je krasný sameček andulaka.
Zřejmě pan autor své svého andalala naučit mluvit. Četl že andulak muže vyučit až vic než 100 slov, a že nejlepši „studenti“ jsou mladi samci.
Zační vyslovovat „mama“ a „tatá“, a doufal že pták bude jako ditě, se učit často slyšiní slova. Ale nic papoušek ne říkal.
Autor myslel že on je špatny učitel, koupil knihu „Neprospivajcý žak“, aby seXXXnit dobry vztah se svym „studentem“ a najit přistup Redukoval požadavký. Ne učil žaka řikat „Nazdar“ ale „Zdar“. Ne. Papoušek mlial<.>
Ale pak autor začal mluvit sam s sebou. Mluvil laskavě. Mluvil laskavě s andulakem. Ale ten mluvit na obě Muzu XXX, bude mluvit když bude sam<.>