Proč mám ráda Českou republiku
(Ůvaha)
Česká republika je malinký stát, který leží ve střední
Evropě. V této zemi žiju už mnoho let, považuji jí za svou druhou vlast, v z Země
odkud pocházím, Zěmě ze, které pocházím je strašně {velmi}<in>
odlišná od České republiky, a to ze všech stran jak kulturně, jazykově, tak
geograficky. Má rodná vlast leží tisíc kilometru od České republiky a je
{má}<in> asi deset||krát větší rozlohu. Místní lidé mají odlišný způsob
života, mentalitu a své tradice.
Pt Po té co jsem se přistěhovala do České republiky jsem,
tak jsem se musela zvyknout na úplně jinou zemi, bylo to velmi těžké.
V hlavě se mi honilyo {mno}<in> otázky jako
mnoho otázek. Jak se naučím český jazyk? Proč je tau taková zima? Také
jsem se bála jak mě mez sebou vezmou spolužáci ve škole. Zpočátku jsem Českou
republiku Neměla ráda, protože to byla cizí země, kde jsem neměla své přátele,
spolužáci si {ze mě}<in> mi ve škole dělali srandu, byla tu hrozna
zima, protože mínus deset, dvacet stupňů je oproti mé vlasti, kde se teplota
v zimě pohybuje kolem 10 deseti stupňů cel a v líte až
čtyřicet stupňů, veliký rozdíl.
Čas, ale ubýhal rychle a já jsem si zvykla na novou zem.
Měla jsem jí radši čím dál tím víc ráda, ve škole
jsem si našla nové kamarády, už si mi nik ze mě nikdo nedělal srandu, n
dokonce jsem si oblibila místní kuchyňi, jedla jsem sýry a pila mléko, tyto
{z těchto}<in> potravin se dělalo dříve špatně, protože se u nás ve
Vietnamu vůbec nejedí a nepijí. Je tu ještě mnoho věcí, n které by mi Zjistila
Po čase jsem zjistala, že v České republice je mnoho věcí, které by mi ve
Vietnamu chyběly. Na otázku proč mám rada Českou republiku se {mi}<in>
již snáze a dobře odpovídá. Kromě výše zmíněných věcí je to například
architektura, líbí se mi jak tu jsou postavené domy, dále je to silniční
provoz, u nás totiž neexistují žádná silniční pravidla a každý si jezdí jak
chce, proto, když chcete přecházet, a nejste místní, tak můžete stát na
chodníku i hodinu, než přejdete ulici {silnici}<in>. Je tu ještě
mnoho kladu, ale jako poslední, bych zmínila eti pl pravidlo
společenského chování. Líbí se mi třeba, že pánové v Čechách jsou velmi
galantní. Je mi tu
Všude se najdou klady a zápory, myslím, že o je dobře se
za {bysme se měli}<in> přizpůsobitovat novému prostředí, ale
zároveň si v sobě zachovat rodné zvyky apod. a n, kt nezapomenout
na svou rodnou vlast. Mám ráda obě země a do obouch se budu vždycky ráda
vracet.