Koncept

 

Jak jsem porušila zákaz

 

Ať už si to přiznáme nebo ne, každý z nás již někdy nějaký zákaz porušil.  Buď pouze neuposlechl výzvu učitele k tichu, nebo porušil zákaz rodičů – koukání na televizi.  Někteří lidé také porušují zákazy stanovené zákonem – kradou, znásilňují a vraždí, tyto zločiny jsou již opravdu vážné a s těmito našimi porušením rodičovských zákazů se nedají srovnat.

 

Já osobně nepatřím mezi děti, které nějak často porušují zákazy.  Myslím, že jsem zákaz rodičů porušila opravdu pouze jednou.  Tenkrát mi bylo asi 6 let.  Jednoho letního prázdninového dne mojei parta kamarádi opákalai večer buřty u našéeho domečku, samozřejmě mě také pozvali.  Rodiče mě pustili do osmi hodin.  Tak jsem šla, ten večer byl úžasný – zpívalo se, tančilo se a hráliy se hry.  Večer plynul jako voda a během chvíle bylo půl desáté.  Tak jsem se vydala domů a bylo mi jasné, že budu mít doma průšvih. 

 

Když jsem přišla domů rodiče seděli doma ve tmě a čekali.  Určitě o mně měli veliký strach, to se dalo poznat.  Musím říct, že měi to {je}<in> ještě teď mrzí líto.  A jaký byl můj trest?  Trest jsem nedostala žádný, protože mamka s taťkou poznali, že mě to opravdu moc mrzí a věděli, že se to op jen tak opakovat nebude.  A také neopakovalo!  Od této doby jsem každý svůj slib dodržela.