Pravoslavné Velikonoce

 

Kolik důležitých a slavných věcí se děje na světě a bez nás.  Když se uděluje Nobelova cena, rozdělují olympijské medalie, nebo sekávají hlavy států.  A mnohdy se nás to ani nijak netýká<.>

 

Ale když Kristus vstal z mrtvých, týkalo se to každécho z nás, ačkoliv jsme ještě nebyli na světě.  A slavíme-li Ježíšovo vzkříšení dnes, týká se to každého.  A to jak pro, tak i pro celou věčnost.

 

Teprve roku 325 bylo rozhodnuto, že křestanské Velikonoce připadnou na první neděli po prvním jarním úplňku<.>  Velikonoce v pravoslavné církvi, nazývaný Pascha, se často slaví v jinou dobu než v západní církvi.  Důvodem je pravidlo toho kicejského sněmu, podle kterého se Kristovo vzkříšení má slavit až po Židovském svátku Pesach.  Západní církev toto pravidlo od 17. století nedodržuje.

 

Pascha se slaví i na Ukrajině.  Slovo „pascha“ nám přichazí z řeckého jazyka a označují „příchod“ nebo „spása“.  Je to nejdůležitější svátek pro všechny věřící.  Paschu předchází dlouhý čtyřicetidenní půst (Veliký půst).  Příprava věřících je důkladná.  Aby radost Vzkříšení byla pravá a aby ji skutečně niterně pocítili, musíme především sebe poznáním očistit své srdce.  Čisté srdce, bez hněvu, zloby a vášní, plné pokory a lásky dává možnost pochopit Vzkříšení.  Proto půst je velmi přísný, během kterého věřící nesmí konzumovat maso, sýry, vejce a mléko.  Šestá neděle postu se nazývá „Vrbná neděle“, během které lidi světí větve kvetoucí vrby na památku vjezdu Jesusa do Jerusaléma před jeho utrpěním, neboť při tom ho vítaly velké zástupy lidí kvetoucími ratolestmi.  Týden od Vrbné neděle do neděle paschalni se nazývá Velký týden a všechny jeho dny se nazývají velkými.

 

Ve Velkou středu se začíná připravení slavnostního pokrmu.  Kupujeme nebo pečeme pasky.  Jedná se o velmi bohaté a zdobene těsto.  Peče se do tvaru useklé pyramidy.  Useklá pyramida má symbolizovat hrob {G|D}ospodní.  A také barvíme, malujeme a zdobíme vajíčka.  Klasika jsou vajíčka vařená ve slupkách, od cibule.  Ale také se používají umělé barvy a nálepky.  Vejce je symbolem vzniku země a pestré barvy mají značit radost a veselé ze spasení Jesusa.  Taky ve Velkou středu uklizíme své byty a domy.

 

Velký čtvertek se jmenuje „Čistý“.  V tento den se musíme vykoupat do východu slunce<.>  Věříme, že v tento den voda je svatá a koupáním v ní smýváme své hříchy.

 

Velký pátek se jmenuje „Vášnivý“.  Je vzpomínkou na nespravidlivý soud nad Jesusem, jeho smrt na kříži a pohřbení.  O půlnos ze soboty na neděli Paschy začíná oslava vzkříšení Jesusa, v kostelích konají bohoslužby.  Jdeme do kostelů v noci nebo ráno.  S sebou bereme speciální košik, ve kterém máme pasky, vajíčka, klobásu, vodu, červené víno a svíčky.  V kostelé si košík s potravinami necháme posvětit.  Část své pohoštění v kostele necháme chudým.  Potom odcházíme domu, kde se u slavnostního oběda schází rodina, příbuzné a přátelé.  V tento den se vítáme „Christos Voskres“ (Kristus Vzkříšen) třikrát se líbáme na tvář a vyměňujeme si nabarvená vajíčka a pasky.  O svátku hodně jíme po dlouhém postu a pijeme červené víno, které je symbolem krve Jesusa a přejeme si hodně zdraví.  Také hrajeme hru spočívající v ťukání vajíčko o sebe.  Čí vajíčko se nerozbije, ten může počítat s celým rokem plným štěstí.  Říkáme Pasce „Světlý svátek“, protože to je svátek vítězství dobra nad zlem, života nad smrtí.  Každý rok už tisíce let ožívá dobro v srdcích lidé a přináší věru ve světlou budoucnost.