Proč mám ráda Českou republiku?
Říká se, že člověk musí žít tam, kde se narodil <.> Ale já s tím nesouhlasím. Podle mě každý má právo výběru místa bydlení, náboženství a životných postojů. To je opravdová svoboda! Díky Bohu takovou svobodu mám. Život mi dal možnost je ochutnat.
Žiju v České republice, není moc dlouho, jenom rok a půl. Vlastně jsem sem přijela, abych získala druhé vysokoškolské vzdělání <.> Totiž první jsem dostala na Ukrajině. Ale chtělo se mi ve studiu pokračovat, proto jsem se rozhodla pro studium v České republice. Dokonce jsem i vždycky ráda cestovala.
Do České republiky jsem se zamilovala od prvních dnů. Vlastně moje seznomení se státem začalo v Poděbradech, kde jsem začala studovat češtinu. Říká se, že Poděbrady lečí srdce, ale můžu říct, že mi vylečily nejenom srdce a i duši. Po pravdě řečeno, byla jsem hrozně unavena životem na Ukrajině, vlastně těmi prioritami co tam vládnou. Všichni jsou jenom na peníze, postavení člověka záleží na tom jaké oblečení máš, jaké značky, jaké máš auto atd. Mládež se n{ě|i}čím nezabývá. Zkratka a dobře cítila jsem se tam jako ne ve své kůži.
Tady se cítím mnohem lepe. Mám ráda ČR za její krásu, krásu přírody a architekturu města za její města, za její kulturu, literaturu a starobylé tradice. Líbí se mi to, že tady mám možnost hodně cestovat. Které z českých měst bych nenavštivila, všechny mě zaujaly a zůstaly v mém srdci.
Ale nic nebývá uplně ideálné. Co se mi tady trochu vadí je to, že češi nemají rádi Rusy a ruský jazyk. To je lito, ale chápu to. Také nemám ráda některé Rusy a nevážím si jejich chování.
V záveru bych chtěla říct, že člověk má žít tam, kde se cítí lepe.