Proč mám ráda Českou republiku

 

S touto otázkou se setkávám pokaždé, když mě napadne odcestovat do jíné země a zkusit tam zůstat.  Největšími kandidáty jsou pro mě Španělsko a Kanada.

 

Španělsko hlavně pro svou geografíckou polohu, ze které vychází i {horkokrevná}<in> mentalita celého národa.  A právě český republika {národ}<in> je pro díky své povaze přízemního, klidného národa, trochu nudný.  Samozřejmě, že nemohu soudit národ jako celek,ale Ppodle většíny mých českých známých jsem si {však}<in> vytvořila názor, hlávně na české muže, že Čech je nejvíce spokojený, když sí může užívat své dobře promyšlené, zajíštěné blaho, nejradějí v klidu venkova.   

 

Z jedné strany taková vlastnost může být i velice prospěšná, pro mě však až na sklonku let.

 

Možna, ale i díly této povaze je Česká republika vyspělá země s velice zachovalou kulturou.  S citem pro historičnost i objevování nových směrů.  Možna právě díky své klidné povaze se češí obecně dokáži starost o věcí, které mají, a dokáži podržet a vyzdvihnout věci, které přicházejí.

 

A díky tomu se tady zde člověk cítí v bezpečí.,  V bezpeči od stresu, kvůli klidné povaze národa, v bezpeči od živlů, geogrofické poloze.

 

Asi proto zde pořad zustavám.  A Španělské horkokrevnosti a kanadské drsné přírody sí člověk může dosy{t|b}a užít i při návštěvě.