Busem po Vídni.
Autor z dcerou příjeli do Vídni. Když seděli v jedné kavárně spatřil autor leták od nějaké cestovní kanceláři, která nabízela busovou prohlídku městem. I když nebylo to pro něho zvykle rozhodl se do té kanceláři zajít. Na výběr měli spoustu programu, třeba Vídeň historický, Vídeň klasický, Vídeň denní, Vídeň noční a řádu dálších. Vzápěti si autor uvědomil, že bylo to úplně jedno co si výbrat, protože stejně až se dostanete do busu se s vámi nikdo moc nepočítá. Všichni sedí a v rytmu tenisového turnaju se dívají na památky o kterých ve třech jazycích s přízvukem výpraví průvodčí. Podle autora tolik jazyku dokonce pomáhá lepší zachytit smysl. Také průvodčí nakazil autora silným zdůrazňováním koncovek, zvlášť samohlasek.
Cestou zpátky průvodčí už neměl co výkladat a proto mlčel. Všichní kdo zážil prohlídku městem teď byli zkušenými vidňanami.