Petra:
Vstála jsem brzo ráno. Protože jsem nemohla dlouho spát. A přišla mně mysl někam jít. Šla jsem ke kamarádce. Přišla jsem ke kamarádce, a ona bohužel odjelá do Ameriky. Ten Den pro mě byl špatný. Šla jsem domu a sednula jsem vykoužit ciharetu. Neočem jsem přemyslila a šla jsem dál.
Když {jsem}<in> a už přišla domu, a vspomníla jsem že zustala kabelku na lavičce. Když jsem vratila do tenhle lavičky, kabelky nebylo.
Jozef:
Šel jsem z prace a uviděl {jsem}<in> na lavičce kabelku. Ta kabelka byla damská. Rozhlédnul {jsem}<in> tu kabelku a našél jsem tam telefone čislo. Zavolal jsem na te telefone číslo. Telefon vzála nějaka žena. Která bya moc smutná. Zaptál {jsem}<in> ji jmeno a zaptal jsem proč taká smutna. A když jsem řekl, že mám jí abelku. Ona byla moc překvapená. A htěla hned uvidět se mnou. Omluvily jsme setkat se dnes večeř. v restaurace „U čerta“
Čekal jsem na ni v restaurace půl hodiny a Petry ěšče nebylo. Chtěl jsem už jit domu. A tady zašla hezká, mila, v růžerou kratkou sukně. let čtyřicet žena. V tu peršu minutu, když ji uviděl byl jsem moc překvapený. A v tu chvilynu jsem ji zamiloval. Pili jsme vino, mluvili jsme a v pervni jsme políbili.
Jsme už tři roku spolu. Myslím že nikdy v životě nerozlučim se.