Mám napsát
esej o mém nejhorším dne ale vůbec nic mi nenapadne. To neznamená že
v mém životě nic špatného se nestane, ale nedokážu se zapamatovat.
Ty nejhorší věci v pohledě nazpět nevypadají tak
strašnýé. Vždycky, když některy neštěstí se stane v jednom dne, myslím, že to
je můj nejhorší den. Ale příští ráno {se mu}<in> už směju.
Takové „malé neštěstí“ jsou například když ráno zaspám,
když voda na sprchovat je studená, když tramvaj odjezdí bez mě a tak
dál. často Myslím, že to je horší, ja
když jeden den nic se nestane, přestože něco byXXX
mělo se stát. Napřiklad, když musím psát seminarní úkol a cely den sedím před počti počitače ale nedokažu napsát nic. Takovy dny jsou
ty nejhorší. Ale kdybych podepsáala takovy den v eseje, to by bylo moc nudné…