Autor
je na výletě ve vídeň. Když seděl s dcerou v kavárně a podíval se na
projekt cestovního kancléře, rozhodl se pro XXX jet me autobusovou
projížďku Vídní. Cestovní kancelář nabízel historickou, XXX, noční, denní
vídeň a ještě mnoho dalších Vídně. Autor vypadal historickou Vídeň.
Průvodce
mluvil třemi jazykami – anglický XXX XXX sanglickým {italským}<in>
přízvukem, francouským sz s anglickým přízvukem, italským
bez přízvuku a občas si pomáhal italským němčinou bez přízvuku.
Autobus jel bez přestávki.
Průvodce zdůrazňoval koncovki a dokonce jeho řeč vypadala divně.
Za
Burgtcetvem auto otočil hlavou v protisměru tomu, co ukázal průvodce a tak
dokonce podíval se na to, co bylo naproti prej XXX XXX.
Ale bylo mu to už jedno.