Lidské ruce – stáří a mládí
Ruce jsou zrcadlem lidského nitra. Každý člověk je má jiné. Můžeme je popsat různými způsoby. Teplé ruce mají přátelští a přející lidé. Naopak studené symbolizují chladné srdce. Zlaté ruce jsou pracovité a šikovné. Hrubé ruce ukazují na prodělanou těžkou práci.
Ruce léčí. Chirurg má jemné ruce, zachraňuje jimi lidské životy. Masérka dotekem svých rukou zmírňuje bolest, pomáhá překonat nápětí.
Při setkání si podáváme ruce. Je to znak přátelství a důvěry. Se[pˇ]até ruce jsou velkým básnickým symbolem. Antonín Sova ve své sbírce „Ruce“ věří v sjednocení lidstva a jako hlavní motto svého díla používá právě tento symbol.
Ruce dokáží vytěsat kámen, udělat miniaturní počítačový čip.
Ruce staré a mladé rozpoznáme lehce. Mladé ruce jsou jemné. Dítě pomocí rukou poznává svět. Malého človíčka vedeme do života za ruku.
Staré ruce jsou hrubé. Každá vráska nese v sobě celou historii. V nich je vepsána získaná zkušenost. Je zajímavé, že staří nemocní lidé, kteří mají demenci, hodně věcí zapomínají, jejich ruce nikoliv. Při práci ruce samy vzpomínají, co a jak se má dělat. Vedou nemocného člověka.
Lidské ruce jsou kompas. V sobě mají zapsány osud. Ale každý se rozhodne sám, jestli je bude používat jako nástroj níčivý či naopak tvořivý.