Příběh o m{ě|é}.
Jmenuju se Adam. Jsem
Kyrgizstánu. Před 20 roky jsem se
narodil v rodině podníkátelů. To byla
jako normalní, tradiční rodina, ale když bylo mi sedm let, moje maminka a
tatínet se rozvedlí|rozvedli. To bylo
moc těžko si zvyknout na rozvod rodičů, protože v tom věku, zvláštní od sedmi do
14 let (myslím, že to je tak), děti mj mají přechodný věk. Rozvod rodiču může být fatalným pro psychikýy
dítěte<.>
Ale jsem byl silným a zvládnul jsem je duševní
zranění.
Když mi býylo sedm, začal jsem studovát na zakládní
školě, pozdejí skončil jsem bakalařskú hodnost na pravnické fakultě. Během studování na univerzitě {se}<in>
seznámil jsem s Evou. To je
nejromantičnejší příbeh, který někdy mohl být.
To je právda! A žačáli jsme
chodit spolu až za jeden rok pozděj pozdějí našého seznámení. Studovali Jsm Potom {jsme}<in>
začáli toužít abychom pojelí do Prahy, aby skončít magistěřsku hodnost. Když jsme přijelí tady sem, do Prahy.,
bylí jsme moc překvápení hezkou archítekturou, budovámí. Praha je moc hezká.
Teď studujeme češtinu, myslím že ona není moc špatná, aby jste rozuměla co píšu <img :)>. Hodná pro čtění!?
Mám práce v restaurace, a proto ale chtěl bych najit
lepší povolání, protože musím udělát všechno vic peněz abych mohl se
oženit s rychlejší. Miluju se Evu
moc a nemůžu bez ní žit.
Doufám Myslím, že všechní moje plány realizují, a
všechno budé super! Dej Bůh!