Martin vešel dovnitř a viděl další dlaždice s duchy.
Dlaždice byly na zemi a Marin na nich skákal. Jedna dlaždice se otevřela a
spadl pod hrad a zem se nad ním uzavřela. Okolo sebe viděl rozbitá zrcadla.
Šel dál a další zrcadlo spadlo prasklo, ze. Zezadu vypadl klíč.
Martin sebral klíč a dal si ho do kapsy. Šel na konec místnosti a bylo tam
krásně čisté nerozbité zrcadlo. Vedle zrcadla ležel kámen, Martin uchopil
kámen a hodil ho na zrcadlo, ve chvilce kámen zmizel. Strčil tam ruku a
zrcadlo ho vcuclo. Najednou se Martin ocitl v malé chodbičce se dveřmi.
Náhle se místnůstka zbílila! Martin chtěl otevřít dveře, ale byli zamčení.
Martin cítil ve své kapse brnění. „Super, klíč, doufám, že tam bude pasovat!“
prohlásil radostně. Skusil klíč strčit do klíčové díry. Klíč tam pasoval.
Náhle uviděl pod dveřmi světlo a stín nějakých nohou. Bál se otevřít dveře.
Ale nakonec se otevřeli sami. Uprostřed stál velký mocný čaroděj. Čaroděj
vítězoslavně prohlásil: „Jestli chceš {vidět}<in> rodiče a chceš dostat
poklad musíš se mnou bojovat!“ Když se spolu utkali, tak {čaroděj
polohlasem}<in> prohlásil: „Jsi vítěz, zde máš poklad.“ A vše se vrátilo
k normálu.
Konec!