Koncept
Jak jsem porušila zákaz
Ať už si to přiznáme nebo ne, každý z nás již někdy
nějaký zákaz porušil. Buď pouze neuposlechl výzvu učitele k tichu, nebo
porušil zákaz rodičů – koukání na televizi. Někteří lidé také porušují zákazy
stanovené zákonem – kradou, znásilňují a vraždí, tyto zločiny jsou již opravdu
vážné a s těmito našimi porušením rodičovských zákazů se nedají
srovnat.
Já osobně nepatřím mezi děti, které nějak často porušují
zákazy. Myslím, že jsem zákaz rodičů porušila opravdu pouze jednou. Tenkrát
mi bylo asi 6 let. Jednoho letního prázdninového dne mojei parta
kamarádi opákalai večer buřty u našéeho domečku, samozřejmě mě
také pozvali. Rodiče mě pustili do osmi hodin. Tak jsem šla, ten večer byl
úžasný – zpívalo se, tančilo se a hráliy se hry. Večer plynul
jako voda a během chvíle bylo půl desáté. Tak jsem se vydala domů a bylo mi
jasné, že budu mít doma průšvih.
Když jsem přišla domů rodiče seděli doma ve tmě a čekali.
Určitě o mně měli veliký strach, to se dalo poznat. Musím říct, že měi
to {je}<in> ještě teď mrzí líto. A jaký byl můj trest? Trest
jsem nedostala žádný, protože mamka s taťkou poznali, že mě to opravdu moc
mrzí a věděli, že se to op jen tak opakovat nebude. A také
neopakovalo! Od této doby jsem každý svůj slib dodržela.