Včera jsme s dcerou byli v do Vídně.
Seděli jsme v restauraci a prohlízeli jsme nabydky čestovní kanceláře.
Obvyklě jsem prohlížím města bez průvodce. Cestující s foto
fotoaparáty na krku shromazdují XXX kolem průvodce a otačí hlavy, jako na
tenisovém zapase. Cestovní kancelár nabyzí historickóou Vídeň, noční
Vídeň, denní Vídeň a mnoho dalších Víden. Je to jedno jakou Vídeň vyberete.
Průvodce umil tři jak jazyky. Anglický s prizvykem italského,
francouzský s prizvykem anglického a italský. Autobus jel bez zastavek.
Turisty musili rychle prohlížet všechno, co ukazaval průvodce. Když turisty
prohliželi divadlo, stratil jsem rytmus. Protože dival jsem na druhou stranu.
Průvodce vykladal v třech řečech. To není špatně, když člověk neumí jeden
jazyk, muže rozumet v druhem. Ale průvodce zduraznoval koncovky, zvlaštně
na souhlasky. A pak stal jsem také dělat chyby, když mluvil jsem
s dcerou. Všichni my byli staré Vidanaci. A pak začal jsem dělat
chyby, když mluvil jsem s dcerou. Všichni my byli jsme staré Vídanaci.