anděla a rytíř

Byl jednou jeden rytíř a oněm vám teď reknu pohátku.  Rytíř byl silný velky skoro nesmrtelný ale byl pořád sam ve svém hradě nemel žadné přátelství.  Každy den jezdil na svém kole na houby brzo ráno jednoho dne jel rytíř na kole do lesa a jede a jede najednou praskni řetez a jedno kolo mu upadlo.  tak si řek že pujde pěšky jde a jde a je ve svém oblíbeném lese a ten les kouka a ani jedna houba tam není {maximálně}<ni> pár prašivek tak najde jiny les který vůbec nezná a jde hluboko tam rostou největší hříbky a najednou před ním stojí zámek a byl rozbouraný XXX no prostě hra hnusný a z vrat vijde nadhezný anděl a rytíř se hrozně lekne i když je silny velký tak se tak bal že utek z lesa a anděl beží zaním a volá „já hledám jenom přátelství ja ti neublizím“.  Tak se rytíř zarazí zastaví a řekne „PŘÁTELSTVÍ?“  já taky ale ja se tě bojím ANDĚL{orámováno}<co> „Já nessemzlí já sem hodný taky proto jsem anděl rytíř{orámováno}<co> „AHA“  Tak s skamaradili rytíř spravil zámek a bydl bydleli tam spolu rytíř nemusel jezdit tak daleko a anděl otom ten byl tak štastný že XXX ma konečně přítele a rytíř ho ma konečne taky uš není tak sam a anděl ho nikdy neopustí.  A zili spoku šťastně aš do RYTÍŘE SMMTI.

KONEC