Proč mám ráda Českou republiku
S touto otázkou se setkávám pokaždé, když mě napadne odcestovat do jíné země a zkusit tam zůstat. Největšími kandidáty jsou pro mě Španělsko a Kanada.
Španělsko hlavně pro svou geografíckou polohu, ze které
vychází i {horkokrevná}<in> mentalita celého národa. A právě český republika
{národ}<in> je pro díky své povaze přízemního, klidného národa, trochu
nudný. Samozřejmě, že nemohu soudit národ jako celek,. ale Ppodle
většíny mých českých známých jsem si {však}<in> vytvořila názor, hlávně
na české muže, že Čech je nejvíce spokojený, když sí může užívat své dobře
promyšlené, zajíštěné blaho, nejradějí v klidu venkova.
Z jedné strany taková vlastnost může být i velice prospěšná, pro mě však až na sklonku let.
Možna, ale i díly této povaze je Česká republika vyspělá země s velice zachovalou kulturou. S citem pro historičnost i objevování nových směrů. Možna právě díky své klidné povaze se češí obecně dokáži starost o věcí, které mají, a dokáži podržet a vyzdvihnout věci, které přicházejí.
A díky tomu se tady zde člověk cítí v bezpečí.,
V bezpeči od stresu, kvůli klidné povaze národa, v bezpeči od živlů,
geogrofické poloze.
Asi proto zde pořad zustavám. A Španělské horkokrevnosti a kanadské drsné přírody sí člověk může dosy{t|b}a užít i při návštěvě.