Příběh o m{ě|é}.

 

Jmenuju se Adam.  Jsem Kyrgizstánu.  Před 20 roky jsem se narodil v rodině podníkátelů.  To byla jako normalní, tradiční rodina, ale když bylo mi sedm let, moje maminka a tatínet se rozvedlí|rozvedli.  To bylo moc těžko si zvyknout na rozvod rodičů, protože v tom věku, zvláštní od sedmi do 14 let (myslím, že to je tak), děti mj mají přechodný věk.  Rozvod rodiču může být fatalným pro psychikýy dítěte<.>

 

Ale jsem byl silným a zvládnul jsem je duševní zranění.

 

Když mi býylo sedm, začal jsem studovát na zakládní školě, pozdejí skončil jsem bakalařskú hodnost na pravnické fakultě.  Během studování na univerzitě {se}<in> seznámil jsem s Evou.  To je nejromantičnejší příbeh, který někdy mohl být.  To je právda!  A žačáli jsme chodit spolu až za jeden rok pozděj pozdějí našého seznámení.  Studovali Jsm Potom {jsme}<in> začáli toužít abychom pojelí do Prahy, aby skončít magistěřsku hodnost.  Když jsme přijelí tady sem, do Prahy., bylí jsme moc překvápení hezkou archítekturou, budovámí.  Praha je moc hezká.

 

Teď studujeme češtinu, myslím že ona není moc špatná, aby jste rozuměla co píšu <img :)>.  Hodná pro čtění!?

 

Mám práce v restaurace, a proto ale chtěl bych najit lepší povolání, protože musím udělát všechno vic peněz abych mohl se oženit s rychlejší.  Miluju se Evu moc a nemůžu bez ní žit.

 

Doufám Myslím, že všechní moje plány realizují, a všechno budé super!  Dej Bůh!