Umím si představit, že by můj partner zůstal s našim dítětem na rodičovské dovolené.

 

Myslím, že to je moc zajímavá temata.  Viděla jsem už hodně příkladů, když se tatínek stará o svého dítě, ale když to bude s naším dítětem, nevím, jak se budu chovat k té situaci.  Když tatínek se stará o děťátko během týdne, tak to ještě můžu představit, ale když to bude trvat 3 měsícu, tak myslím, že to je moc těžké pro tatínka a někdy i pro dítě <img =)>.  Žena vždycky ví, co musí a může dělat s dítětem, dělá skoro všechno intuitivné, protože to založeno přirodou.  Ale když muž na její místě tak {musí se -> se musí} tomu naučít, aby neudělal nějaké chyby.

 

Ale nebojím se té situace, protože měla příklad, kdy muž dlouho byl s dítětem bez své manželky, a dělal všechno velmi dobře.  To je můj tatínek.  Když jsem se narodila, má maminka {se}<ni> nemohla starat o mne, protože studovala na univerzitě v druhém městě a proto se mnou seděl můj tatínek.  mé příbuzní se divili tomu, že jsem nikdy neplakala, když se mnou byl můj táta.  Teď, když mám sestřenice (je jí 1 rok), často se o ni {stará}<ni> můj tatínek, a líbí se jí to.

 

Když budu mít partnera, podobného mému tatinkovi, tak se nebudu strachovat o to, že můj manžel zůstané s našim dítětem na rodičovské dovolené.