Nejhorší den mého žívota.

 

Když mi bylo 12 let, byli jsme s rodinou v Thajsku.  Byli jsme tam 2 týdny a všechno bylo skvělé, ale nejhorší den byl, když jsme jeli domu.  Drív jsme se nemohli najít taxík, to bylo jedinou dopravou, kterou jsme se mohli dobrat do aeroportu.  Pak jsme zavolali kamarádovi, který nám pomohl. 

 

Když jsme přijeli do aeroportu, řekli nám, že náš let se odkládá na 9 času (Mysili jsme jet do Moskvy a pak ještě letadlem do mého města, a to znamenovalo, že se opozdíme na přiští let.)  Za oknem byl mocný liják, a nevěděli jsme ještě, že naše zavazadlo stojí pod deštěm a že právě v našem zavazadle vznikla díra a voda se pokazila všechny věci.

 

Když jsme přijeli do Moskvy, a uviděli jsme, že byla dirka v zavazadle, byli jsme moc zli.  Dali nám v Moskvě pokoj v špatném hotelu, kde jsme mohli přenocovat, ale nespali jsme, mus{ }li jsme sušit všechny náší věci.  Když noc skončila, jeli jsme do aeroportu a letěli jsme do {města}<co> (to je mé město v Rusku).  Když jsme přijeli, zjistilo se, že jedno naše zavazadlo nepřiletelo s námi, a letelo z Moskvy do Berlina…  Jenom za 3 tydny jsme dostali ho zpet.

 

Nevědela jsem, že během 2 dny má rodina muže mít tolik problemů.  To byl nejhorší den mého života.