Slušnost a zdvořilost by měla samožzřejností.
Když Slušnost bývá v domě, restauraci, kině,
divadle, a ve škole. Když vejdu do školy tak pozdravím i ve třídě když my
kon{č|ř}í viu{č|ř}ování tak pozdravím. Pujdu do mů taky pozdravím svle{č|ř}use
umiju si ruce a pujdu ke stolu a řeknu dobrou chuť. Když XXX jdu do kina
skámošema tak pozdravíme sednemesi ho na sedátko. nesuštíme branburkama
ani limonadou a když to konří tak pozdravíme. Pokom pujedeme do city parku a
pozdravíme slušne chodíme ne{ř|ž}veme a když odejdeme tak slušně pozdravíme.
{Pokom|Pokona} jdu třeba do trolej busu pozdravím a čekam az mýy končí
zastávka. Pujdu na město potkám staršího znamího tak musím pozdravím jako
první a zeptám se jak to jde jak se má kam jde. Pujdů domů pozdravím navečeřím
mse a jdu spát.