Autor opisuje svou navštěvu Vídně. Přijel tam se svou dcerou, seděli v restauraci a prohlíželi nabídku cestovní kanceláři.
Kancelář nabízela autobusovou projížďku Vídni. Vybrali si cestu „Historická Vídeň“.
Průvodce mluvil třem jazyky: anglicky, francouzsky, italsky, a také si pomahal němčinou. Když mluvil, zdůrazňoval koncovky, zvlášť samohlasky. Průvodce vykladal a turisti otačeli hlavou tam, o čem mluvil. Autor rychle ztratil rytmus a díval se v opačném směru než ostatní.
To bylo první arganizovaná prohlídka {cizího}<in> města. Dříve autor chodil sem, bez průvodce<.>