Busem po Vídni.

 

Autor z dcerou příjeli do Vídni.  Když seděli v jedné kavárně spatřil autor leták od nějaké cestovní kanceláři, která nabízela busovou prohlídku městem.  I když nebylo to pro něho zvykle rozhodl se do té kanceláři zajít.  Na výběr měli spoustu programu, třeba Vídeň historický, Vídeň klasický, Vídeň denní, Vídeň noční a řádu dálších.  Vzápěti si autor uvědomil, že bylo to úplně jedno co si výbrat, protože stejně až se dostanete do busu se s vámi nikdo moc nepočítá.  Všichni sedí a v rytmu tenisového turnaju se dívají na památky o kterých ve třech jazycích s přízvukem výpraví průvodčí.  Podle autora tolik jazyku dokonce pomáhá lepší zachytit smysl.  Také průvodčí nakazil autora silným zdůrazňováním koncovek, zvlášť samohlasek.

 

Cestou zpátky průvodčí už neměl co výkladat a proto mlčel.  Všichní kdo zážil prohlídku městem teď byli zkušenými vidňanami.