Proč mám ráda českou republiku?

 

Ačkoli jsem cizinka, která se nenarodila v Čechách, líbí se mi země, ve které již žiji.  Myslím si, že se mi zde líbí také proto, že jsem zde již od svých čtyř let, tudíž nemám žádné jiné srovnání se svojí rodnou zemí.  Na tomto území žiji osmnáct let, takže se mi zde líbí asi stejně jako jinému člověku, který se zde narodil.

 

Již odmala je mi vštěpována česká kultura.  Po příjezdu do Čech to byly kamarádky, které mě učily česky a následně mateřská školka, základní škola a gymnázium, kde jsem se v českém prostředí ocitávala {nacházely}<in> neustále.  Myslím si, že Česko je pro mě mnohem větší rodina, než-li má rodná země – Rusko.  Tím nechci říct, že na své kořeny zapomínám.  Jako mi byla ve. škole a mezi přáteli vštěpována česká kultura, doma naopak pouze ruská.  A kdybych si měla vybrat, zda žít zde či v Rusku, stejně bych si vybrala Českou republiku.  Mám zde vybudované základy, mám zde skvělé přátele, rodinu, vzdělání.  Mám zde prostě celou svou budoucnost.  Kromě těchto podstatných faktorů jsou zde dále jiné důležité.  Miluji Prahu; její památky; její historický nádech; atmosféru, která je všude kolem, když se po Praze procházím.  A také se mi velmi líbí český jazyk.  Ať se mě zeptá kdokoli, pokaždé odpovím, že čeština je krásnější, než ruština.  Jsou to oba dva nádherné jazyky, ale čeština je více zvučná, originální.

 

Myslím si, že je též velmi důležité mít správné přátele, kteří umí nám cizincům zde zpřijemnit pobyt.  Já jsem to štěstí měla. 

 

Jsem zde šťastná a spokojená.