Včera jsme s dcerou byli v do Vídně.  Seděli jsme v restauraci a prohlízeli jsme nabydky čestovní kanceláře.  Obvyklě jsem prohlížím města bez průvodce.  Cestující s foto fotoaparáty na krku shromazdují XXX kolem průvodce a otačí hlavy, jako na tenisovém zapase.  Cestovní kancelár nabyzí historickóou Vídeň, noční Vídeň, denní Vídeň a mnoho dalších Víden.  Je to jedno jakou Vídeň vyberete.  Průvodce umil tři jak jazyky.  Anglický s prizvykem italského, francouzský s prizvykem anglického a italský.  Autobus jel bez zastavek.  Turisty musili rychle prohlížet všechno, co ukazaval průvodce.  Když turisty prohliželi divadlo, stratil jsem rytmus.  Protože dival jsem na druhou stranu.  Průvodce vykladal v třech řečech.  To není špatně, když člověk neumí jeden jazyk, muže rozumet v druhem.  Ale průvodce zduraznoval koncovky, zvlaštně na souhlasky.  A pak stal jsem také dělat chyby, když mluvil jsem s dcerou.  Všichni my byli staré Vidanaci.  A pak začal jsem dělat chyby, když mluvil jsem s dcerou.  Všichni my byli jsme staré Vídanaci.