Jak by měla vypadat ideální práce?
Samozřejmě pro všech na prním místě je „já”. Musíme být úspěšní poprvé sámi. Myslím, velmi málokdo dělá, co chce a málokdo dělá tak, jak chce. Když můžeme dělat, co a jak chceme, jsme šťastní. Musíme vždycky o tomto usílovat, abychom dělali věci tak, aby ty vedou nás do nejlepšího směru. Jako všichni, já jsem taky měla povolání svých snů: být herečkou. Zkusila jsem, přihlasila jsem na univerzitu, když jsem skončila ve střední škole, ale bohužel to se nedařilo. Už si to nevšimnu, říká se, vše je tak, jak má být, ani o tom nemluvě, že kdybych se stála herečkou, nenaučila bych se česky. Co víc, herci musí dělat, co režiséři chtějí… Tak už to nevadí. Rozhodla jsem se, abych se naučila nějaký zajímavý jazyk, který je blízko nás, a byla ta čeština. Od té doby jsem seznamila s věcí, o které musím říct, jsou velmi zajímavé, například kultura, divadla, filmy, vztahy mezi zemí, a tak dále. Už vím, čím chci se zabývat: s filmy. Překládat texty filmů a titulky, z češtiny a angličtiny do mad’arštiny. Chtěla bych nějak být se spojitosti s filmy a divadly, s tímto světem. Potom, kdybychom už měla dost peněz, koupila bych staveniště v Mad’arsku, daleko od velkých měst, někde na vesnici, kde lidé vůbec nejsou známí, kde je jen příroda, čistý vzduch, modré nebe, lesy a voda… a tam bych organizovala jednotýdenní prázdniny dětem, starým a nemocným lidem, takhle by mohli být veselí a bezstarostní, daleko od precivilizačního města a problémů; ale už by ta nebyla práce, ale jen jedna dobrá věc.