Můj nejhorší den v žívotě

 

Nepamatují moc na špatný den nebo ne´horší den v životě.  Ale bylo mi to nepříjemné, že

když jsem poprvé přiletěla do Prahy, bylo to první cesta do ciziny z Japonska.  Byla jsem nervózní.  Domluvíla jsem se {dříve}<in> s nějakým známým, který byl Čech, aby čekal na mě na letiště letiští.  Tak jsem myslela, že bude to v pořádku.  Ale to nebylo, on nebyl na letišti v Praze.  Hledala jsem ho, ale nevěděla jsem, že ten pán jak vypadá, nikdy jsem ho neviděla.  Nedalo se nic dělat.  Čekala jsem na něho na letišti.  Byla jsem smutná a chtěla jsem rozplakat.  Naštětí jsem našla nějakého japonce, který byl hudebník díky tomu, že měl hudební nástroj.  Zeptala jsem se ho pro jistotu.  Že „jste z Japonska?“  On byl moc hodný.  Vysvětlíla jsem mu, že mám jakou špatnou situaci.  A za chvílí příjel autem na letiště pro mě

neslušný pán.  Poděkovala jsem japoncí {srdečně}<in>.  Bylo to v pořádku kvůli jeho pomoci.  Byla jsem moc vdečená.  Samozřejmě se omlouval pán, který příjel pozdě.