Vstupní diktát
Usedli na phovku, aby si odpočinul po závratném tanci.
Mlčeli, ale jejich oči mluvili za ně. Královna matka a šašek pozorovaly prince
a jeho družku, dokuť jim nezmizeli z očí. V sále šuměliy
hlasi, parketi šustiliy od dívčíh střevíčku, lustry se houpali, jak
horký vzduch stoupal vzhůru ke stropu, avšak bíl ubívajíci svíčky, bylyi
jako uslzené. Ples skončil, všechno stemnělo, jen v malé komůrce ve výšce
hradu se rozvítilo světélko. Tam seděla smutná princezna, všemiy
opuštěná a premýšlela o svém neštěstí.