Vstupní diktát

 

Usedli na phovku, aby si odpočinul po závratném tanci.  Mlčeli, ale jejich oči mluvili za ně.  Královna matka a šašek pozorovaly prince a jeho družku, dokuť jim nezmizeli z očí.  V sále šuměliy hlasi, parketi šustiliy od dívčíh střevíčku, lustry se houpali, jak horký vzduch stoupal vzhůru ke stropu, avšak bíl ubívajíci svíčky, bylyi jako uslzené.  Ples skončil, všechno stemnělo, jen v malé komůrce ve výšce hradu se rozvítilo světélko.  Tam seděla smutná princezna, všemiy opuštěná a premýšlela o svém neštěstí.