Petra:

 

Vstála jsem brzo ráno.  Protože jsem nemohla dlouho spát.  A přišla mně mysl někam jít.  Šla jsem ke kamarádce.  Přišla jsem ke kamarádce, a ona bohužel odjelá do Ameriky.  Ten Den pro mě byl špatný.  Šla jsem domu a sednula jsem vykoužit ciharetu.  Neočem jsem přemyslila a šla jsem dál.

 

Když {jsem}<in> a už přišla domu, a vspomníla jsem že zustala kabelku na lavičce.  Když jsem vratila do tenhle lavičky, kabelky nebylo.

 

Jozef:

 

Šel jsem z prace a uviděl {jsem}<in> na lavičce kabelku.  Ta kabelka byla damská.  Rozhlédnul {jsem}<in> tu kabelku a našél jsem tam telefone čislo.  Zavolal jsem na te telefone číslo.  Telefon vzála nějaka žena.  Která bya moc smutná.  Zaptál {jsem}<in> ji jmeno a zaptal jsem proč taká smutna.  A když jsem řekl, že mám jí abelku.  Ona byla moc překvapená.  A htěla hned uvidět se mnou.  Omluvily jsme setkat se dnes večeř.  v restaurace „U čerta“ 

 

Čekal jsem na ni v restaurace půl hodiny a Petry ěšče nebylo.  Chtěl jsem už jit domu.  A tady zašla hezká, mila, v růžerou kratkou sukně.  let čtyřicet žena.  V tu peršu minutu, když ji uviděl byl jsem moc překvapený.  A v tu chvilynu jsem ji zamiloval.  Pili jsme vino, mluvili jsme a v pervni jsme políbili.

 

Jsme už tři roku spolu.  Myslím že nikdy v životě nerozlučim se.