Slušnost a zdvořilost by měla být samozřejmost
Vždy mladší zdraví starší, kluci zdraví vždy dívky.
V divadle se chováme tiše nevyrušujeme {n|m}emluvíme.
V muzeu mluvíme tiše na nis nešsaháme XXX {nic}<ni> abychom nic nerozbyli.
Když jedu v Autobuse vždy pustím starší nebo invalidy.
Ustolu: {V|v}ždy před Jídlem si umyjem ruce, u stolo nemluvíme s plnou pusou.
Když přijde návštěva vždy pozdravíme nabídneme jim nějaké jídlo.
Vždy dívka podá ruku klukovi {ja{k|h}o|ja {k|h}o} první, vždy podává ruku starší mladšímu.
V obchodě se chováme slušně neutíkáme.
Ve škole se chováme slušně, v hodině nežvýkáme a nemluvíme. O malé přestávce mužem jít nazachod ale před tím musí připravit na další hodinu. Nesmí me šikanovat spolužáky a spolužačky a učitele. Vždy posloucháme učitelé.