Moje rodné město.
Moje rodné město se jmenuje Zaporižža (ukrajinský), nebo Zaporožje (ruský). To je město na jiho-vyhodě Ukrajiny. Bylo založeno roku 1770 hrabjetem Po{z|t}emkiným jako tvrz Aleksandrovsk na obranu od krejmských tatarů. Od roku 1932 město bylo přejmenované na Zaporožje. Původ jména pochází od slova za porohami, které byli na řece Dněpr (staroslovansky název řeky Slavutič). Ještě před založením města tady byla hlavní základna zaporozských kazáků – Zaporozkasič. Kozaci mělí svou tvrz na znamem ostrově Choř{l|t}ica. Chorlica je na řece Dnepr uprostřed součatného města na kterém teď zazměstnený statní přirodní reservace museum kozactva a reXXXace<.> Taky na řece Dnepr je vodní elektrárna Dneproges, postavena v roce 1930. To je největší zdymadlo v Evropě. V Zaporožjí žijí 814 tys. osob. To je průmyslové město, jedne z nejvetších středisék na výroby ušlechtilých oceli, ferroslitin barevných kovů, transformátorů, XXXorů pro letadla, brusiv a kabelů, město průmyslovém potencialu na Ukrajině na 3 mistě<.>
Zaporožje je taky velmi krasné město, dost čisté a útulné. Jsou tam hezké parky a parčíky. Má oblíbená místa jsou přehrada Dneproges, přístav a park Bohdo na Chmelnického vedle atomů. To je krasné pohodlné a klidné místo. Ráda tam jdu na procházku když chci samoty. Ve středu města je velký prospekt. Jeho delka je 15 km. Jsou tady moderní domy, hotely, kina, divadla, restaurace, kde mají chutné ukrajinské jídla a taky útulné kavárny.
Ráda tam piju kávu nebo čaj a jím chutnou ukrajinskou čokoladu, a stýhám se s kamaradami.