<img 1 ve čtverečku> Už počasí je krásné, sviti slunce, kvěity jsou krásné, a proto ta krásná paní se rozhodla, že půjede na prouchazka sama, protože je rozvedná a nemá děti, vzala {sí}<in> sebou kapelku a jeji krabička cigarity a šla do zahrady, seděla tam na zahradě a žačala odpočivat s tím krásným počasím, najednu někdo jí zavolal aby se vratila domů, ale bohužel zapomela na zahradě jeji kapelku, té dobé byl na zahradé jeden pan ale on byl cizi.

 

<img 2 v kroužku>

 

Zavolal jí a řekl, že jste zapoměla vaše kapelku na zahradě, ni se souhlasili, že večer se sejelí na na {tom zahradě}<in> aby měl nebo aby dostala jeji kapelka zase.

 

<img 3 v kroužku>

 

Vratila se do zahrady zase, ona začla mluvit s ním aby mu děkova{l|t}, nevím co mám ríct ale hodně nebo moc {vám}<in> děkuju, ten pán nic neříkal ani jednu slovo, asi on našel jeho osud v té době, začal v jeho srdci laska, a rychle jí poznal na Vlavu v restauraci blízko z zahrady, jeli spolu tam, a začali mluvit o jejich život.

 

Ale nevím co potom udělalí.