Moje pracovní zkušenosti     

                                                                      

Doufám, že psát o pracovních zkušeností neznamená nuceně, že musím se představit z nejlepší strany.  Není to tak, že nemám žadnou pozitivní zkušenost, ale napišu o tomu radši počestněji a zaroveň zabavněji  než v normalním uchazení nebo něčím podobného.  Vzhledem k tomu musím to všechno začínat s doznáním, že jsem nikdy nekonal žadnou „praktickou“ práci.  Myslím, že jsem sbíral první (placené) zkušenosti s soukromými hodinami pro jednoho o pět let mladší žáku.  Vždycky jsem ale cítil jako podvodnící vůči němu, když jsem pouze dělal jeho domácí ukoly s ním a zkoušel jich vysvětlit.  Mezitím realizuju, že jsou dokonce i hodně učitelů, kteři nedělají moc vic než to.

 

To bylo sledované několika pokusy vydělávat peníze s internetovými stránkam – činnost, v kterém jsem měl aspoň trochu tvůrcí volnost a věděl, že na konci bude něco nového.  Vstoupit do univerzity neznámenal v první řadě, že kladl bych nové požadavky o práci, ale spíše, že jsem dostal směnou studijní prostoru docela nové předpoklady a šanci, abych se odvážil něčeho nového.  Takže se přihodil, že jsem našel oznámení, v kteře se hledal pro jeden dokumentární film asistentní střihač s „filmovými zkušenostmi.“  Nu, věděl jsem jak moje nedokonalá kamera fungovala a uměl zpracovat video jedným počitačovým programem, ale to bylo jiné.  Nevěděl jsem nic o tomu programu a vůbec nikdy jsem nedělal nic profesionalního.  Tak to určitě byla usměšná situace, když jsem seděl vedle mé spoluuchazečky a jsem se nervozně koukal v poslední minutě na některé informace o zacházení toho programu.  Ať to bylo jakkoli dostal jsem tu práci zřejmě protože ta druhá uchazečka měl čas jenom dvakrát tydně mezitím já jsem měl pouze několik kursů v univerzitě a mimoto spoustu času.  Na konci ani ta vlastní práce nebyla tak užasná a jsem trávil většinu mého času (ať už den nebo noc) vedle univerzity v tom pokoji a digitalizoval jsem jednu kazetu po druhou až když již nemohl snášet melodie toho symfonie, která byla jako hlavní tema filmu natáčen minimalně šesti kamerami.

 

Nicméně ta práce mi pomáhala nejvíce v tom, že jsem se v mé předchozí zaměstnání věnoval sam vlastním projektu vuniverzitě.  Planoval jsem tam celou řadu věcí, aby můj ústav mohl digitalizovat staré VHS pro audio-visualní archiv s materiály od cajdáků do celovečerních sci-fi filmů.  Ta digitalizace samo o sobě jako dřiv není nejzajímavější činnost, ale všechno okolo ní a ten vedlejší efekt, že takový byro je docela praktický pokud ještě nebydlím v stejném městě jako studuju, tak daleko povážuju za optimalní podmínky.  Poněvadž jsem po několika docela administrativní tutorátů, což většinou znamenalo xeroxování, začinal řidit vlastní „kurz četby“ o různých kulturních teoriích, myslím, že rád nebudu opouštět  to akademické prostředí tak brzo.