{pisatel velmi často zaměňuje m za n}<co doc>
Slušnost a zdvořilost by měla být samozřejmostí.
Kdiš přideme do naky {r|z}estaurace slušně se cho{v|b}ame
slušně pozdravit nebudeme po Sobě po{k|h}řikovat nebudeme mlaskat mluvine
slušně a s uctou. {K|k}diš pujdeme nekam s kamarodem jako první by
měl pozdravit kluk. {A|a} {tenkluke}<ni> {s|d}e má představit a pop ta
divka. {K|k}diš jdeme do divadla tok slušne si XXX Pozdravine kdiš mluvi
starši mladši dřrži usta. neměl bý v divadle suštit z obalem
od broburek ne XXX u toho slušne nedne a ko{u|k}kane na představeni. {K|k}diš
jdeme nekam si Sednout a obědname si nejake jidlo hah nemlaskane XXX XXX nihomu
podutě. {K|k}diš ještě buděš jizd tok nuž si dom do křiže. a kdiš uš nejime
{M|n}echame rovne položeni nuz. XXX XXX {obalenem}<ni> od bonu chovame
se slušně. kdiš pojedeme nekam XXX autobusen a budu han XXX XXX XXX a XXX XX
XXX chovame se slušne k dospělim lidem. Ve školo {se|u} chovame slušne
kdiš nam žekne neka starši člověk tak poslechnem.