Autor je na výletě ve vídeň.  Když seděl s dcerou v kavárně a podíval se na projekt cestovního kancléře, rozhodl se pro XXX jet me autobusovou projížďku Vídní.  Cestovní kancelář nabízel historickou, XXX, noční, denní vídeň a ještě mnoho dalších Vídně.  Autor vypadal historickou Vídeň. 

 

Průvodce mluvil třemi jazykami – anglický XXX XXX sanglickým {italským}<in> přízvukem, francouským sz s anglickým přízvukem, italským bez přízvuku a občas si pomáhal italským němčinou bez přízvuku. 

 

Autobus jel bez přestávki. 

 

Průvodce zdůrazňoval koncovki a dokonce jeho řeč vypadala divně. 

 

Za Burgtcetvem auto otočil hlavou v protisměru tomu, co ukázal průvodce a tak dokonce podíval se na to, co bylo naproti prej XXX XXX. 

 

Ale bylo mu to už jedno.