Slušnost a zdvořilost by měla být samozřejmost

 

 

Vždy mladší zdraví starší, kluci zdraví vždy dívky.

 

V divadle se chováme tiše nevyrušujeme {n|m}emluvíme.

 

V muzeu mluvíme tiše na nis nešsaháme XXX {nic}<ni> abychom nic nerozbyli.

 

Když jedu v Autobuse vždy pustím starší nebo invalidy.

 

Ustolu: {V|v}ždy před Jídlem si umyjem ruce, u stolo nemluvíme s plnou pusou.

 

Když přijde návštěva vždy pozdravíme nabídneme jim nějaké jídlo.

 

Vždy dívka podá ruku klukovi {ja{k|h}o|ja {k|h}o} první, vždy podává ruku starší mladšímu.

 

V obchodě se chováme slušně neutíkáme.

 

Ve škole se chováme slušně, v hodině nežvýkáme a nemluvíme.  O malé přestávce mužem jít nazachod ale před tím musí připravit na další hodinu.  Nesmí me šikanovat spolužáky a spolužačky a učitele.  Vždy posloucháme učitelé.