{pisatel velmi často zaměňuje m za n}<co doc>

 

Slušnost a zdvořilost by měla být samozřejmostí.

 

Kdiš přideme do naky {r|z}estaurace slušně se cho{v|b}ame slušně pozdravit nebudeme po Sobě po{k|h}řikovat nebudeme mlaskat mluvine slušně a s uctou.  {K|k}diš pujdeme nekam s kamarodem jako první by měl pozdravit kluk.  {A|a} {tenkluke}<ni> {s|d}e má představit a pop ta  divka.  {K|k}diš jdeme do divadla tok slušne si XXX Pozdravine kdiš mluvi starši mladši dřrži usta.  neměl bý v divadle suštit z obalem od broburek ne XXX u toho slušne nedne a ko{u|k}kane na představeni.  {K|k}diš jdeme nekam si Sednout a obědname si nejake jidlo hah nemlaskane XXX XXX nihomu podutě.  {K|k}diš ještě buděš jizd tok nuž si dom do křiže.  a kdiš uš nejime  {M|n}echame rovne položeni nuz.  XXX  XXX {obalenem}<ni> od bonu chovame se slušně.  kdiš pojedeme nekam XXX autobusen a budu han XXX XXX XXX a XXX XX XXX chovame se slušne k dospělim lidem.  Ve školo {se|u} chovame slušne kdiš nam žekne neka starši člověk tak poslechnem.