Moje pracovní zkušenosti

 

Nikdy jsem neměla peníze.  Mám velkou rodinu, tak nemohla jsem mít naději, že něco dostanu.  Tak dlouho jsem čekala na to, kdy budu mít ve věku abych mohla pracovat.  Bylo mi šestnáct, když jsem poprvé pracovala jako prodavačka v létě na Sziget Festival.  Můj známý dělal tam obchod, v kterém jsme prodávali brasilská jidla, a pití.  Ráda jsem to dělala, protože jsem se seznámila s zajímavými lidmi, a dostala jsem vstupenku zdarma.  Potom jsem začínala chodit na kulturní, zábavné podniky, jako hosteska a servírka.

 

V roce 2007 jsem dostala práci v letě v Aquaparku.  Dělali jsme fotky o lidech, a oni ty mohli dostat na tričko, nebo jako poster, a klíčenka atd.  Navzdory tomu, že jsem pracovala na koupaliště, bohužel jsem nikdy neměla možnost, abych vyzkoušela skluzavky a bázny.

 

Od záři jsem našla jiné zaměstnání.  Majitel rodinnýho penziónu hledala pomocnice vedle sebe.  Půl roků jsem pomohla uklízet pokoje, servírovat snídání hoscích, doplnit účety, telefonovat, přijímat hosty atd.  Vsude jsem pomohla, kde jsem byla potřebovaná.

 

Potom jsem se toho nabažila, a opustila jsem to.  Naštěsti jsem nemusela dlouho čekat na dalši práci.  O dva měsíce později jsem našla jednu hospodu vedle univerzity, která se otevřila před týdnem.  Zeptala jsem se, abych tam nemohla náhodou pracovat jako servírka.  Všechno šlo v pohodě, druhý den jsem už byla zaměstnaná.  Mám hodně dobrých zážitků, a vzpomínek, seznámila jsem se novými, hodnými lidmi, bylo mi tam dobře.

 

Hostí byli studenti, studentky, starší lidé z intelektuálních kruhů, tak jsem neměla žádný problem.  Je pravda, práce byla těžká, obyčejně hospoda (jmenuje se Csendes, česky „tichý”) byla každý večer přeplněná lidmi a já jsem se celý večer pobíhala.

 

Letos v letě jsem pracovala v Skotsku vedle Edinburgu, v malém městě se jmenuje Kirkcaldy, kde jsem byla prádelní pracovnice.  Práce byla hrůza, ale vydělala jsem víc peněz než doma, tak stalo za to.

 

A teďka jsem tady v Praze.  Bohůžel, můj stipendium nestačí na nic, tak jsem musela hledat novou práci.  Zase jsem byla šťastná, dostala jsem práci v jedné maďarské firmě.  Děláme 3D fotky o lidech, a vypalujeme to v kostky ze skla.  Myslím si, že to nemá žádný smysl, a přilíš drahé, ale lidí koupí, tak neřikám nic.