Můj nejhorší den v žívotě
Nepamatují moc na špatný den nebo ne´horší den v životě. Ale bylo mi to nepříjemné, že
když jsem poprvé přiletěla do Prahy, bylo to první cesta do
ciziny z Japonska. Byla jsem nervózní. Domluvíla jsem se {dříve}<in>
s nějakým známým, který byl Čech, aby čekal na mě na letiště letiští.
Tak jsem myslela, že bude to v pořádku. Ale to nebylo, on nebyl na
letišti v Praze. Hledala jsem ho, ale nevěděla jsem, že ten pán jak
vypadá, nikdy jsem ho neviděla. Nedalo se nic dělat. Čekala jsem na něho na
letišti. Byla jsem smutná a chtěla jsem rozplakat. Naštětí jsem našla nějakého
japonce, který byl hudebník díky tomu, že měl hudební nástroj. Zeptala jsem se
ho pro jistotu. Že „jste z Japonska?“ On byl moc hodný. Vysvětlíla jsem
mu, že mám jakou špatnou situaci. A za chvílí příjel autem na letiště pro mě
neslušný pán. Poděkovala jsem japoncí {srdečně}<in>. Bylo to v pořádku kvůli jeho pomoci. Byla jsem moc vdečená. Samozřejmě se omlouval pán, který příjel pozdě.