Mám napsát esej o mém nejhorším dne ale vůbec nic mi nenapadne.  To neznamená že v mém životě nic špatného se nestane, ale nedokážu se zapamatovat.  Ty nejhorší věci v pohledě nazpět nevypadají tak strašnýé.  Vždycky, když některy neštěstí se stane v jednom dne, myslím, že to je můj nejhorší den.  Ale příští ráno {se mu}<in> už směju.  Takové „malé neštěstí“ jsou například když ráno zaspám, když voda na sprchovat je studená, když tramvaj odjezdí bez mě a tak dál.  často Myslím, že to je horší, ja když jeden den nic se nestane, přestože něco byXXX mělo se stát.  Napřiklad, když musím psát seminarní úkol a cely den sedím před počti počitače ale nedokažu napsát nic.  Takovy dny jsou ty nejhorší.  Ale kdybych podepsáala takovy den v eseje, to by bylo moc nudné…