Jazykový dotazník

Milí kolegové a přátelé,

na této adrese se do dne 16. září 2003, 12 hodin nacházel dotazník obsahující 18 více či méně podivných českých konstrukcí, které jsem potřebovala ohodnotit od rodilých mluvčích. Zpráva o dotazníku se roznesla velkou rychlostí po českém (i zahraničním) internetu, takže se během čtyř dnů sešlo přes tisíc hodnocení. S takovým množstvím jsem rozhodně nepočítala, říkala jsem si, že budu ráda, když do konce měsíce nasbírám 50 odpovědí. Sběr byl tedy ukončen 16. září v pravé poledne a teď je čas na shrnutí.

Účel dotazníku

Jak už jsem psala při vyhlašování této ankety, šlo mi o ohodnocení některých podivných konstrukcí, u kterých už moje jazyková intuice poněkud selhávala. Přesněji řečeno, měla jsem představu, co by mělo být "správně" a co ne, ale chtěla jsem své tvrzení opřít o intuici ostatních mluvčích češtiny. Dotazník obsahoval čtyři typy konstrukcí s infinitivem. Tyto konstrukce jsou zvláštní z několika důvodů:
  1. Jde o zajímavý typ konstrukce na přechodu mezi analytickými (složenými) slovesnými tvary a konstrukcemi, kde infinitiv plní roli předmětu řídícího slovesa.
  2. K významu celé konstrukce přispívají obě slovesa, přičemž infinitiv je sémantickou hlavou (má rozhodující podíl na významu), zatímco řídící sloveso dodává informaci aspektuální, příp. modalitu.
  3. Zatím jsou málo probádané - některými se zabýval např. M. Dokulil, ale nikde nebyly zpracovány souhrnně. To může být i tím, že jde převážně o hovorové obraty, kterými se mluvnice většinou nezabývají.
Věty pro dotazník jsem konstruovala s ohledem na hypotézy, které jsem si chtěla ověřit. Postupovala jsem přitom od vět "jasných", které měly být přijatelné pro všechny dotázané, k větám sporným, případně k takovým, u kterých jsem předpokládala, že je všichni odmítnou. Musím přiznat, že některé výsledky mě překvapily.

Provedení dotazníku

Na dotazník jsem použila CGI script napsaný v bashi. Na to, že to byl můj první pokus o CGI script, se docela povedl, přesto se však vyskytly problémy: některým respondentům se nezobrazovala správně čeština — za to mohla zřejmě kombinace nastavení našeho serveru, nastavení jejich prohlížeče a jejich TLD (doména, ze které přistupovali na náš server). Nechtěla jsem se vrtat v nastavení serveru, dokud běží anketa, ale příště se pokusím tento problém eliminovat. Jeden nešťastník se dokonce napoprvé trefil do tlačítka Reset místo Pošli a napodruhé, když nezodpověděl všechny otázky, všechny zatržené odpovědi se mu při návratu na stránku s dotazníkem smazaly. Od něj jsem dostala rozhořčený dopis, ale naštěstí byl sám (anebo se ostatní takto postižení neobtěžovali mi psát). S mazáním hodnot při návratu se příště tedy také pokusím něco udělat.

Na kontrolu toho, zda respondent odpověděl na všechny otázky, jsem přepočítala vrácené proměnné, a pokud jich nebylo 20, respondent byl vyzván, aby odpověděl na všechny otázky. Bohužel se v jednom případě stalo, že část proměnných obsahovala nepřípustné hodnoty (hodnotu on místo čísel od 1 do 4). Domnívám se, že tyto hodnoty dodal jako defaultní použitý prohlížeč (Opera 7.01), takže příště musím lépe hlídat nejen počet vrácených proměnných, ale i jejich obsah.

Na zpracování došlých výsledků jsem nepoužívala žádné sofistikované nástroje, ale jednoduché unixové příkazy jako grep, cut, sort atd.

Souhrnné statistiky

Datum a čas zahájení: pátek 12. září 2003, 13:00
Datum a čas ukončení: úterý 16. září 2003, 12:00 (několik respondentů mělo stránku načtenou v prohlížeči a odpovědi poslalo až po stažení dotazníku z webu — poslední odpověď tak přišla v 15:07)

Počet respondentů
pátek 44
sobota 6
neděle 10
pondělí 700
úterý 270
celkem 1030
počet komentářů 228
lingvisti 26
literáti 34
obojí 10
ani jedno 960

Z výsledků jsem vyřadila jednu odpověď, protože obsahovala nepřípustné hodnoty (viz výše). 7 respondentů v komentáři uvedlo, že jsou ze Slovenska, příp. že jeden z rodičů je Slovák. Vzhledem k tomu, že jde o zanedbatelné množství a také vzhledem k tomu, že za zbylými odpověďmi se mohou skrývat další Slováci, kteří to ale na sebe neprozradili, ponechala jsem tyto odpovědi ve výsledcích.

Někteří respondenti se v komentáři omlouvali za to, že nejsou lingvisti. Mně šlo ale především o odpovědi od nelingvistů. Lingvisti (anebo filologové obecně) mohou být zkažení tím, jak o jazyce neustále přemýšlejí. Původně jsem tedy údaj o tom, zda respondent je filolog, chtěla použít spíš pro odfiltrování filologů. Nakonec se ukázalo, že jejich počet není velký. Řekněmě, že odpovídá zastoupení filologů v populaci. :-)

Výsledky

Pro snazší orientaci budu v následujícím textu používat číselné hodnocení jednotlivých vět místo slovního:

V pořádku, sám/sama bych to řekl/řekla. 1
Neřekl/neřekla bych to, ale nedráždí mě to. 2
Tohle zní divně. 3
Tohle by snad nikdo neřekl. 4

S formulací slovních hodnocení jsem měla sama trochu problém: za 1 a za 2 měly být věty "správné" a přijatelné. Za 3 měly být věty, které mluvčímu znějí divně, ale možná sám není schopen říci, co je na nich špatného nebo divného. Za 4 měly být věty zcela nepřípustné. Původně slovní hodnocení znělo Tohle je špatně, ale kolega mě upozornil, že by to v někom mohlo vyvolat snahu rozpomenout se na nějakou poučku ze školy a začít pátrat po nějakých preskriptivních pravidlech, která tuto větu zakazují. Proto jsem radši hodnocení přeformulovala, ale je mi jasné, že mohlo být matoucí zase jiným způsobem. Někteří respondenti si v komentáři stěžovali, že jim mezi odpověďmi chybí ještě další možnosti, jako

Příště se tedy pokusím formulovat lépe jednotlivé stupně hodnocení.

Nyní tedy přistupme k hodnocení jednotlivých typů.

1. typ: košili máš viset na šňůře

Tento typ mi přinesl největší překvapení. Domnívala jsem se, že tato konstrukce je zcela běžná, a u první věty jsem počítala s téměř stoprocentním souhlasem. Podívejme se, jak věty vypadaly:
  1. Oblek máš viset na ramínku.
  2. Košili máš schnout na šňůře.
  3. Kalhoty máš sušit na topení. (= Tvoje kalhoty se suší.)
  4. Zákazníky máte stát až na ulici.
  5. Manžela máš stát na chodbě.
Ve skutečnosti byla první věta přijatelná (hodnocení 1 nebo 2) pouze pro 218 (přibližně 21 %) respondentů. Dalším 336 (33 %) respondentům zněla divně a pro 476 (46 %) byla nepřijatelná. Můj původní předpoklad byl, že tato konstrukce je zcela bezproblémová, pokud je objekt neživotný (přesněji ne-osobový) a pokud významové sloveso je intranzitivní (nemá předmět).

Věty 2 a 3 by měly být synonymní, ale liší se použitým slovesem v infinitivu. Ve větě 2 je jasné intranzitivní sloveso, ale ve větě 3 je jistý problém: sloveso sušit se je derivované reflexivum, ale vyvstává zde otázka, jakto že jsme mohli (nebo dokonce museli?) vypustit reflexivní se.

Jak už bylo řečeno, podle mého původního předpokladu měly být věty 1 a 2 bezproblémové a jisté podezření měla vzbudit až věta 3. Ukázalo se však, že věta 3 je přijatelnější než věta 1 — přijatelná byla pro 291 respondentů. Je však možné, že někteří ji hodnotili jako větu s modálním slovesem mít, což naznačují např. tyto komentáře:

Pokud odfiltruji ty, kterým se nelíbila ani jedna z vět 1-3 (dali jim hodnocení 3 nebo 4), dostanu takovéhle výsledky (seřazené podle četnosti):

1-3 přijatelné 113
1 a 2 nepřijatelné, 3 přijatelná 102
1 přijatelná, 2 a 3 nepřijatelné 62
1 nepřijatelná, 2 a 3 přijatelné 53
1 a 3 přijatelné, 2 nepřijatelná 23
1 a 2 přijatelné, 3 nepřijatelná 20
1 a 3 nepřijatelné, 2 přijatelná 18

Tady opravdu nevím, jaký učinit závěr. Jedině že mluvčí se v posuzování těchto vět velmi liší.

V dalších dvou větách jsem si chtěla ověřit, zda v těchto konstrukcích může vystupovat životný objekt. Ve větě 4 jsou zákazníci chápáni jako věc, jako druh materiálu, který mají prodavači "zpracovat". Ve větě 5 je už takové chápání obtížnější: manžel by opravdu musel být kus dřeva, aby mohl být takto chápán. V souhrnných počtech se tento předpoklad potvrdil: věta 4 je přijatelná pro 182 respondentů, věta 5 pro 140. Poněkud překvapivé ale je, že větu 1 a 4 zároveň připouští jenom 99 respondentů a větu 1 a 5 připouští 89 respondentů. A ještě pro úplnost: všech pět vět bylo přijatelných pro 56 respondentů.

Tento typ konstrukcí také vyvolal největší ohlas v komentářích:

Jak je vidět, někdo podezřívá Pražáky, někdo si myslí, že snad ani Pražáci takhle nemluví, ale zdá se, že tento typ je běžný spíš na Moravě a ve Slezsku.

2. typ: košili ti dám sušit na šňůru

Tento typ je jistý protiklad k předchozímu typu. Rozdíl je v tom, že místo stavu popisují tyto konstrukce účel; jde vlastně o kauzativní konstrukce, které se ale liší od kauzativ typu dám/nechám spravit auto (= nařídím někomu, aby spravil auto).

  1. Košili ti dám schnout na šňůru.
  2. Kalhoty ti dám sušit na topení.
V těchto konstrukcích se mohou v infinitivu vyskytovat pouze intranzitivní slovesa vyjadřující proces — věta Ten oblek ti dám viset na ramínko by zřejmě byla nepřijatelná pro každého. V testovacích větách jsem opět použila slovesa schnout a sušit se.

Tyto věty měly být (a také byly) bezproblémové: č. 6 je přijatelná pro 984 respondentů, č. 7 pro 1017. Ve větě č. 6 možná bylo nevhodně zvoleno sloveso: schnout se vyslovuje docela špatně, ale protože tento typ konstrukce je omezený na poměrně malou skupinu sloves a já jsem potřebovala najít synonyma, z nichž jedno je reflexivum, zvolila jsem tuto dvojici.

Ve větě 7 je pro nás, lingvisty, zajímavý problém: co je podmětem infinitivu (já jako sušič, nebo kalhoty, které se suší)? A v souvislosti s tím: je tam tranzitivní sloveso sušit nebo intranzitivní sušit se (kterému navíc zase zmizelo reflexivní se)? Vzhledem k tomu, že větu 7 "spolkla" většina respondentů, budu se tímto typem dále zabývat.

3. typ: Honzu je vidět tančit

Zde jsem zkombinovala dva druhy konstrukcí: jednak věty typu Odtud je vidět Sněžka/Sněžku. a jednak věty typu Vidím Honzu odcházet. Ve větách se Sněžkou je přípustný jak první, tak čtvrtý pád (mění se tím celá struktura věty, ale to zde není podstatné). Čtvrtý pád je zde zřejmě původní a nominativ se prosazuje na základě vět, kde je pád homonymní (Odtud je vidět Říp.). Pokud zkombinuji tyto dva typy, dostanu věty 8 a 10. Chtěla jsem si ověřit, zda se i v těchto konstrukcích začíná prosazovat nominativ namísto akuzativu (věty 9 a 11):

  1. Honzu je vidět tančit jen zřídka.
  2. Hanka je vidět tančit celé noci.
  3. Slony je v noci slyšet troubit.
  4. Vlci jsou v noci slyšet výt.
Čísla ukazují, že k tomuto posunu skutečně dochází, ale dost respondentů si v komentářích na věty 9 a 11 stěžovalo. Navíc se projevil dost velký rozdíl v hodnocení vět 9 a 11.

číslo věty za 1 nebo za 2 za 3 za 4
věta 8 881 121 28
věta 9 374 442 214
věta 10 842 148 40
věta 11 765 195 70

Tady nevím, jestli větší přijatelnost věty 11 způsobilo sloveso slyšet nebo podmět vlci (sice životný, ale ne-osobový). V tomto směru budu ještě bádat.

Zde uvádím opět několik ohlasů k tomuto typu:

4. typ: byli jsme plavat

Tento typ byl popsán M. Dokulilem v článku Byl jsem se vykoupat, naši byli vázat. Dokulil popisuje tyto konstrukce jako konstrukce příbuzné konstrukcím se slovesy pohybu, od kterých se však liší tím, že mají ... charakter příznakový (vyjadřují souhrnně všechny fáze činnosti, její uzavřenost), kdežto spojení sloves pohybových jsou bezpříznaková (uzavřenost činnosti zůstává nevyjádřena). Znamená to tedy, že tyto konstrukce mají vyjadřovat pohyb na nějaké "jiné" místo, vykonávání činnosti na onom místě a návrat zpět, nebo alespoň opuštění místa, kde se činnost vykonávala. Tato definice odpovídá i mé intuici, ale ukázalo se, že mnoho českých mluvčích tyto konstrukce takto nechápe.

  1. Včera jsme byli plavat na plovárně.
  2. Minulý týden jsme se byli opalovat na louce.
  3. Večer jsme byli čekat na tetičku na nádraží.
  4. V úterý jsme byli plavat, ale plovárna byla zavřená.
  5. Včera jsme byli na louce vyhlížet první vlašťovku.
  6. Odpoledne jsme byli stát ve frontě na lístky.
  7. Byli jsme se opalovat celý den.
Věta 12 měla být opět neutrální a přijatelná pro všechny (tady se konečně moje intuice sešla s drtivou většinou respondentů). Ve větách 13, 14, 16 a 17 jsem chtěla především prozkoumat, co se ještě dá považovat za činnost, ve větě 15 mi šlo o uskutečnění činnosti a ve větě 18 o její uzavřenost. Rozeberme tedy postupně tyto tři skupiny:

povaha činnosti
číslo věty za 1 nebo za 2 za 3 za 4
12 1021 8 1
13 1019 8 3
14 654 287 89
16 953 64 13
17 570 347 113

Věta 13 je přibližně stejně přijatelná jako věta 12, což ukazuje, že opalování se chápe jako činnost (i když velmi pasivní). Naproti tomu čekání na někoho a stání ve frontě zní mnoha respondentům podivně nebo nepřijatelně. Já sama jsem očekávala, že věta 14 bude hodnocena hůř než věta 17, variantu věty 17 dokonce uvádí Dokulil ve svém článku jako příklad, ale oba jsme se mýlili. Věta 16 měla být protějšek ke větě 14, ovšem sloveso vyhlížet se dá chápat jako aktivní čekání a tudíž zde jde jednoznačně o činnost. (Někomu vadila vlašťovka, ale doufám, že to výrazně neovlivnilo výsledky).

Ve větě 15 jsem si chtěla ověřit, nakolik mluvčí rozumějí těmto konstrukcím jako uskutečněné činnosti. Podle mých předpokladů měla věta 15 znít přinejmenším divně. Ukázalo se však, že mnoha mluvčím nevadí:

nutnost uskutečnění
číslo věty za 1 nebo za 2 za 3 za 4
12 1021 8 1
15 838 137 55

Ti, kterým vadila, se k ní však vyjadřovali v komentářích:

Je zajímavé, že několika respondentům se ze stejného důvodu nelíbily i věty 14 a 17:

Ve větě 18 jsem zkoumala protiklad ukončenosti děje a jeho trvání. Je vidět, že někteří mluvčí si tento protiklad uvědomují, i když se věta 18 dá chápat i tak, že celý den trvala naše nepřítomnost, během které jsme se opalovali — pak by ale asi byl vhodnější jiný slovosled, např. Celý den jsme se byli opalovat.

trvání x ukončenost děje
číslo věty za 1 nebo za 2 za 3 za 4
12 1021 8 1
18 776 192 62

K větě 18 jsem dostala jen jeden komentář: 18 - to cely den to tam pyzdi.

Na závěr uvedu komentáře týkající se celého typu byli jsme se koupat:

Některým respondentům vadilo slovo plovárna, ale opět doufám, že to příliš neovlivnilo celkové výsledky.

Shrnutí

I když v předchozím textu často říkám, že jsem očekávala jiné výsledky, případně čísla uvedená v tabulkách neříkají jasně, že něco jde nebo naopak nejde, přesto jsou shromážděné výsledky velmi cenné. Mnohé z vás, kteří byli zvědaví na výsledky a snad očekávali i poučení o tom, co je správné a co nikoliv, asi zklamu. Jak už bylo řečeno v úvodu, dotazník slouží k výzkumu tak zvaných komplexních predikátů, neboli konstrukcí skládajících se z několika sloves, které ale nejsou složenými slovesnými tvary. Někteří z vás si teď pomyslí, že ti lingvisti se zabývají pěknými pitomostmi (a my to platíme z našich daní) — někteří o tom byli přesvědčeni rovnou, jak je vidět z jejich komentářů: (naštěstí byli opravdu jenom dva). Mnohem víc respondentů se ale vyjadřovalo k příkladovýn větám. Je zvláštní, že mnoha respondentům věty připadaly jako špatné překlady z angličtiny nebo z němčiny. Pokud je mi však známo, v angličtině ani v němčině takové konstrukce neexistují (pokud se mýlím, napište mi prosím a pošlete mi příklady). Poměrně hodně respondentů se domnívá, že jde o archaismy, případně o nějaké bizarní konstrukce vyslovitelné jen v Čechách (v Praze): I přesto, že některým respondentům se moje věty hrubě nelíbily, dostala jsem pouze jednu odpověď, ve které byly všechny věty hodnocené stupněm 3 nebo 4 (bez komentáře).

V některých komentářích se ozvaly návrhy, abych také zjišťovala, odkud který respondent pochází, případně další údaje (věk, vzdělání, povolání apod.). Tyto údaje jsem nezjišťovala, protože někdo je může považovat za příliš osobní, a já jsem nechtěla nikoho od vyplnění dotazníku odradit. Údaje o místě původu také nemusí mít příliš velkou vypovídací hodnotu, pokud bych zároveň nezjišťovala, kde dotyčný studoval, odkud jsou jeho (pra)rodiče a kde teď žije. Pro mé účely bude postačující, když zjistím, že některé konstrukce nejsou všeobecně rozšířené a jejich akceptovatelnost závisí na věku, vzdělání, nebo místě bydliště respondenta.

Pokud by někdo chtěl zpracovat vlastní statistiky, případně použít mé výsledky pro vlastní výzkum, může si je stáhnout z adresáře http://utkl.ff.cuni.cz/~skoumal/dotaznik/.

Všem vám ještě jednou mnohokrát děkuji za pomoc a pokud máte ještě něco na srdci, můžete mi napsat na tuto adresu: Neslibuji, že vám odpovím, ale zajímavé připomínky přidám na tuto stránku.

Poslední úprava: 26. 09. 2003 16:08