Zobrazit po větách
BÍLÁ VRÁNA/PŘÍTELKYNĚ
Název | BÍLÁ VRÁNA/PŘÍTELKYNĚ |
Text: -
[4]
OSNOVA: 1) ÚVOD – příchod do domu
[5]
2) STAŤ – celková charakteristika
[6]
3) ZÁVĚR – renesanční život
[7]
Jel jsem výtahem, jako obvykle, spíš jako občas, neboť ji už tak často nenavštěvuji. Jen výtah, trochu smradu – vůně Sava a moček, pár čudlíků, dveře ven a já. Do 10. patra. Vyšel jsem ven, jen chodba, pár dveří a za nimi obyvatelé tohoto domu, mezi nimi má babička. Jsou to dveře číslo 124, 10 metrů od okna, 20 metrů od výtahových vrat. Zazvoním a dveře se otevřou: „Ahoj Milunko“.
[8]
Nechtěla sem. Je dost chytrá na to, aby jí došly jisté skutečnosti o jejím přestěhování. Nebyly peníze a její garsoniera (jak ona říká) se dala výhodně pronajmout. Teď je tu, druhým rokem žije sama v malém pokojíčku o velikosti 48m2. Často nám volá domů a nedávno byla v Bohnicích.
[9]
Když byla mladší, byla bioložka a vystudovala medicínu, vymyslela pár léků na pár nemocí, porodila jedno dítě a rozvedla se s manželem, teď je blázen. Je z Adzerbadžánu, ale mluví rusky. V osmi letech se odstěhovala do Moskvy, po vysoké škole odešla do Československa.
[10]
Má černé vlasy (popravdě řečeno je má šedivé, ale o tom ví jen málokdo), modré oči, hodně vrásků a výšku tak 161cm. Její vzhled však mnohokrát předčí její duševní krása a to, prosím, neberte jako ironii.
[11]
Má pár přátel. Z doby před důchodem vlastně jen dva. Prvá, Mánička, je z Ruska a nikdy jsem jí neviděl. Druhý, kterého též neznám, je mrtvý. Z doby důchodové je jich víc, ale podle mého mínění žádný opravdový. Pan Kuna, který vlastní též papíry na hlavu, ji jednou opravil ledničku a budíka. Za to mu koupila dva dortíky (Indiána a něco borůvkového) a váží si ho. Mezi další patří pan Pepíček, který každý den chodí kontrolovat, jestli jsou zamklé vchodové dveře, a paní Kučerová, pak ještě asi další 2. Ostatními opovrhuje. Říká, že jsou staří a senilní a že se zajímají jen o pozemské věci.
[12]
Ona totiž žije renesančním životem: čte knihy o duchovnu, chodí do divadla, sleduje politické dění ve světě, jezdí poznávat česká města. Tak celkově si užívá života a hlavně má v životě jasno. Jak říká: „Jedni jsou nahoře, druzí dole, ale blázni jsme všichni“. Snad i pro taková slova ji mám rád.
Edit as list • Zobrazení textu • Statistiky • Vytvořit stand-off anotaci