Slušnost a zdvořilost by měly být samozřejmostí

Slušnost a zdvořilost by měla samožzřejností.

Když Slušnost bývá v domě, restauraci, kině, divadle , a ve škole. Když vejdu do školy tak pozdravím i ve třídě když my končří viučřování tak pozdravím. Pujdu do mů taky pozdravím svlečřuse umiju si ruce a pujdu ke stolu a řeknu dobrou chuť. Když jdu do kina skámošema tak pozdravíme sednemesi ho na sedátko. nesuštíme branburkama ani limonadou a když to konří tak pozdravíme. Pokom pujedeme do city parku a pozdravíme slušne chodíme neřžveme a když odejdeme tak slušně pozdravíme. PokomPokona jdu třeba do trolej busu pozdravím a čekam az mýy končí zastávka. Pujdu na město potkám staršího znamího tak musím pozdravím jako první a zeptám se jak to jde jak se má kam jde. Pujdů domů pozdravím navečeřím mse a jdu spát.