Jean Giono
Muž, který sazel stromy
Elzéár Bouffier
Poastýř mluvil velmí málao, ale to u osaměle žijících lidí býva časté. Ale bylo vídet,,druhá čárka umístěna na začátku řádku že je sebejistý, plný důvery.
Nebydlen v chatrči nějaké chatrči, ale v opravdovém kameném domě. Byl velmi zručný, když dokázal opravit zríceninu vlastnímáa rukama. Dům měl dukladnou střechu a voda ji nikde neprotékala.
Doma Domacnost měl v pořadku, nadobí bylo umité, podlaha zametená, puška vyčištěná a na ohni se vařila voda. Pastýř byl čerstvě oholen. Všechny knofliky měl pevně přišité. Šaty měl pečlivěvyspravené.
Pastýř byl velmi přatelšský. Rozdělil se semnou o polévku. Ale když jsem mu potom nábídl pytlík tabakl, řekl mi, že nekouří. Hned sme se dohodlyi, že tam přespím.
Pastyř nekouřil, ale šep pro pytlík a vysipal na stul spoustu žaludů. Kouřil jsem dýmku a nabídl sem, že mu budu pomáhat. Odpovědel, že to je jeho záležitost. A skutečne, když jsem videl jak pečlivě pečlivě třídi žaludy nenaléhal jsem.
Pastyř Elzéar Bouffier byl velmi pečliví muž. Vysazel za jeho 30 let celí les a nikdo o tom neveděl jen já.
Elzeár Bouffier zemřel v roce 1947 v domově pro přestarlé.