Slohová práce školní

Slohová práce školní

Jiljí Novák

17. května 2005

1. C

Témata:

1) Tak tady žiji

2) Divy současného světa

3) Mé setkání s

4) Pohled do zrcadla

Vždy o letních prázdninách jezdíme k babičce do malebné krajiny Českého ráje. Bydlíme v malém městečku u Drápských světniček – krásných skal, majestátně se vypínajících nad městem. Fakt je, že její byt nevzbuzuje zrovna okouzlující dojem, zvláště, když leží na okraji náměstí, ve 3. patře činžovního domu, ho vzbuzovat ani nemůže. Ale protože babička umí navodit uvolněnou atmosféru a město působí zvláštním přátelským dojmem, je tu pobyt docela příjemný a člověk si zde odpočine. Ten hlavní důvod proč sem tak rád jezdím je však hodně jiný. Babička i děda měli odjakživa mlýn, poté co přestali pracovat zde začali pěstovat králíky a slepice jeden čas třeba i ovce nebo kozy. Taková péče však vyžaduje pravidelné dojíždění a tak jezdím s nimi. Odpoledne po obědě nasednu do rozvrzaného skřípajícího trabantu. Přestože člověk může být rád že se nerozpadne na první zatáčce, jízda v něm je požitek pro labužníky, ať už to zní jakkoliv podivně. Samotný mlýn leží uprostřed rokle, kterou protéká malá, ale o to zvučnější řeka. Když vystoupím z „auta“ dýchne na mě naprosto okouzlující atmosféra – šumění stromů, tekoucí voda… Možná, že to zní jako pohádka, ale je to realita. Jakmile přejedu přes malý dřevěný most uvidím velkou bílou budovu. Na její kráse ani nezvyklosti nemůže nic změnit ani století stáří. Člověk romantického založení by řekl, že to je úplná idila, realita je však vždy o něco ---: je zde nebezpečné hnízdo vos, do 1. či 2. patra musí člověk jít s patřičnou odvahou neboť hrozí, že se propadne a konečně práce je zde také dost. Pokud si však chci opravdu odpočinout na tyhle nedostatky rychle zapomenu. Pokud chci zažít pohodu, klid nebo ucítit čerstvé smrkové dřevo, je to zde nejlepší místo

Osnova: I úvod – babička

II Stať a) roklina

b) mlýn

III Závěr - klid