Slohová práce školní
Dita Nováková
1.C
17. května 2005
Témata:
1. Tak tady žiji (volný stylový útvar)
2. Divy současného světa (volný slohový útvar)
3. Mé setkání s…. (vypravování)
4. Pohled do zrcadla (zamyšlení)
Tak tady žiji
Zavedu vás do prostředí, kde žiji. Kdybychom se podívali na mapu České republiky, tak mé rodné bydliště a prostředí, kde trávím dětství i dospívání, je úplně na jihu. Ano, jsou to
Slohová práce školní
Dita Nováková
1.C
17. května 2005
Témata:
1. Tak tady žiji (volný stylový útvar)
2. Divy současného světa (volný slohový útvar)
3. Mé setkání s…. (vypravování)
4. Pohled do zrcadla (zamyšlení)
Tak tady žiji
Zavedu vás do prostředí, kde žiji. Kdybychom se podívali na mapu České republiky, tak mé rodné bydliště a prostředí, kde trávím dětství i dospívání, je úplně na jihu. Ano, jsou to České Budějovice.
Je to menší město se spousta zajímavými památkami, ke kterým se váže spousta pověstí, legend a bájí. Kolem Českých Budějovic je spousta lesů a rybníků. Myslím, že České Budějovice jsou pěkné město, velmi členité a rozdělené do spousta menších částí, jako je třeba Rožnov. Proč zmiňuju zrovna Rožnov? Je to právě ta část, kde se nachází náš rodinný domek.
Tato část je na okraji Budějovic mezi dvěma řekama Vltavou a Malší. Je tu spousta domků, pár panelových domů, asi čtyři obchodní domy, škola, velký areál se sportovními hřišti, pak také památkové domy postavené v některém stylu (proto taky byl Rožnov památkovou zónou) a další, ale už nezajímavá místa.
Náš rodinný dům, který sdílíme s babičkou, dědečkem, mamky bratrem a jeho rodinou, je blízko Vltavy. Je to taková velká kostka s obrovskou zahradou. Abych vám pravdu řekla tak tady, kde žiji, v tomhle rodinném kruhu se mi vůbec nelíbí a dává mi to velmi rozdílné a zvláštní pocity. Bohužel jsem ta ne moc oblíbená v rodině a moje babička s dědečkem mi to dávají najevo. Jsem prostě v pubertě a mám jiné názory než oni, možná se mi to i zdá a jen si namlouvám, že mě nemají rádi, ale uznejte, to že moji sestru a sestřenice babička bere do ciziny a nic jim neříká když jsou nemocný, že jsou doma, neplete se do toho, co dělají, jak se oblékají, co poslouchají za hudbu, ale na ně si svoje názory ponechá v sobě a nevypouští je ven, tak jako na mě. Už jsem si ale zvykla. Babičku s dědečkem vynechám, protože každý má svůj názor a já je mám i přesto velmi ráda, je to přece moje rodina. A uvědomuju si, že to občas trošku přeženu, že nepřemýšlím co říkám. Všechno mi vyjde z úst, tak jak si myslim, aniž si uvědomim, že to zrovna nebylo vhodné. Vraťme se tedy k mojí rodině jako takové.
Náš byt se nachází v druhém patře. Je to celkem útulný byteček, kde mám svůj pokoj, ve kterém se cítim tak dobře, jako v maminčině objetí. Je to taková moje skrýž před vším zlým, co mě potkalo, nebo ještě potká
Naše vztahy v rodině jsou také někdy rozdílné. Moje maminka je opravdu moc hodná, a proto jí můžu říct úplně všechno a vím, že spolu vždycky najdeme řešení. Asi jako všichni musim říct, že bez maminky bych být nemohla. Vážím si obou rodičů, i když můj tatínek má v naší rodině hlavní slovo, avšak jsme na něho tři, tak občas v boji zvítězí ženská síla. Můj vztah k tatínkovi je dost bouřlivý, rozhádaný, ale po dobrém se snim vycházet dá a říká se: „Co se škádlívá, to se rádo mívá.“ Pak mám taky sestru o 2 roky starší, se kterou jsem v dětství vůbec nevycházela, nadávala, hádala se sní, prala, ale narůstajícím věkem je to čím dál tím lepší a naše sourozenecké vztahy jsou lepší a teď by se dalo říct, že ty nejlepší. Nejvíce, co mě v naší rodině těší, že se máme všichni rádi a snažíme se vycházet i s babičkou a ostatními a řešit všechny naše problémy společně.
Na závěr vám chci říct, že nikdy v životě bych nikomu nepřála, aby žil v tak velkém rodinném kruhu jako já. Nedělá to dobré vztahy mezi rodinnými příslušníky a dochází tak k velkým sporům, hádkám, které skoro vždy končí pláčem a zpytováním.
Osnova:
- 1)Úvod: České Budějovice
- 2) Stať: a) zajímavosti
b) Rožnov
c) Náš dům
d)Vztahy
3) Závěr: Poučení
.
Je to menší město se spousta zajímavými památkami, ke kterým se váže spousta pověstí, legend a bájí. Kolem Je to menší město se spousta zajímavými památkami, ke kterým se váže spousta pověstí, legend a bájí. Kolem Českých Budějovic je spousta lesů a rybníků. Myslím, že České Budějovice jsou pěkné město, velmi členité a rozdělené do spousta menších částí, jako je třeba Rožnov. Proč zmiňuju zrovna Rožnov? Je to právě ta část, kde se nachází náš rodinný domek. je spousta lesů a rybníků. Myslím, že Trhové Sviny jsou pěkné město, velmi členité a rozdělené do spousta menších částí, jako je třeba Žár. Proč zmiňuju zrovna Žár? Je to právě ta část, kde se nachází náš rodinný domek.
Tato část je na okraji Budějovic mezi dvěma řekama Vltavou a Malší. Je tu spousta domků, pár panelových domů, asi čtyři obchodní domy, škola, velký areál se sportovními hřišti, pak také památkové domy postavené v některém stylu (proto taky byl Rožnov památkovou zónou) a další, ale už nezajímavá místa.
Náš rodinný dům, který sdílíme s babičkou, dědečkem, mamky bratrem a jeho rodinou, je blízko Vltavy. Je to taková velká kostka s obrovskou zahradou. Abych vám pravdu řekla tak tady, kde žiji, v tomhle rodinném kruhu se mi vůbec nelíbí a dává mi to velmi rozdílné a zvláštní pocity. Bohužel jsem ta ne moc oblíbená v rodině a moje babička s dědečkem mi to dávají najevo. Jsem prostě v pubertě a mám jiné názory než oni, možná se mi to i zdá a jen si namlouvám, že mě nemají rádi, ale uznejte, to že moji sestru a sestřenice babička bere do ciziny a nic jim neříká když jsou nemocný, že jsou doma, neplete se do toho, co dělají, jak se oblékají, co poslouchají za hudbu, ale na ně si svoje názory ponechá v sobě a nevypouští je ven, tak jako na mě. Už jsem si ale zvykla. Babičku s dědečkem vynechám, protože každý má svůj názor a já je mám i přesto velmi ráda, je to přece moje rodina. A uvědomuju si, že to občas trošku přeženu, že nepřemýšlím co říkám. Všechno mi vyjde z úst, tak jak si myslim, aniž si uvědomim, že to zrovna nebylo vhodné. Vraťme se tedy k mojí rodině jako takové.
Náš byt se nachází v druhém patře. Je to celkem útulný byteček, kde mám svůj pokoj, ve kterém se cítim tak dobře, jako v maminčině objetí. Je to taková moje skrýž před vším zlým, co mě potkalo, nebo ještě potká
Naše vztahy v rodině jsou také někdy rozdílné. Moje maminka je opravdu moc hodná, a proto jí můžu říct úplně všechno a vím, že spolu vždycky najdeme řešení. Asi jako všichni musim říct, že bez maminky bych být nemohla. Vážím si obou rodičů, i když můj tatínek má v naší rodině hlavní slovo, avšak jsme na něho tři, tak občas v boji zvítězí ženská síla. Můj vztah k tatínkovi je dost bouřlivý, rozhádaný, ale po dobrém se snim vycházet dá a říká se: „Co se škádlívá, to se rádo mívá.“ Pak mám taky sestru o 2 roky starší, se kterou jsem v dětství vůbec nevycházela, nadávala, hádala se sní, prala, ale narůstajícím věkem je to čím dál tím lepší a naše sourozenecké vztahy jsou lepší a teď by se dalo říct, že ty nejlepší. Nejvíce, co mě v naší rodině těší, že se máme všichni rádi a snažíme se vycházet i s babičkou a ostatními a řešit všechny naše problémy společně.
Na závěr vám chci říct, že nikdy v životě bych nikomu nepřála, aby žil v tak velkém rodinném kruhu jako já. Nedělá to dobré vztahy mezi rodinnými příslušníky a dochází tak k velkým sporům, hádkám, které skoro vždy končí pláčem a zpytováním.
Osnova:
- 1)Úvod: České Budějovice
- 2) Stať: a) zajímavosti
b) Rožnov
c) Náš dům
d)Vztahy
3) Závěr: Poučení