Slohová práce školní
Jana Kaiserová
17. května 2005
1. C
Témata: 1) Tak tady žiji (volný stylový útvar)
2) Divy současného světa (volný slohový útvar)
3) Mé setkání s….. (volný stylový útvar)
4) Pohled do zrcadla (zamyšlení)
Mé setkání s třídou 1.C
Osnova: 1.) Úvod : Třída 1. C
2.) Stať: a)Těžké začátky
b)První dojmy
c) Změna názorů
3.) Závěr: Nejlepší třída
Na to, jaké to bylo první den v nové škole, se mě ptal snad každý. Ale na to, jaké je to teď, se už moc lidí neptá. Na začátku roku jsme všichni nastoupili na toto gymnázium jako vyklepaní neználkové, dnes už jsme odhodlaní prváci.
Na začátku roku to bylo velmi zvláštní. Pomalu jsme se scházeli ve třídě a nervózně po sobě pokukovali. Někdo mi přišel sympatický a někdo ne, ale nedávala jsem to na sobě znát. Nakonec jsem si oddechla, že mám první den za sebou. Druhý den jsem zjistila, že máme ve třídě cizince. Připadal mi jako nejzajímavější člověk ve třídě, ale to vůbec nebyla pravda. Zajímavých lidí tu je hodně. Ta třeba tu máme geniálního fyzika, nadanou atletku, vynikající egyptoložku a spoustu dalších zajímavých lidí. Každý je něčím zajímavý. Ať svými schopnostmi a nadáním, tak vyjadřováním, původem, chováním a smyslem pro humor. Ale každopádně jsou tady úplně všichni inteligentní.
První týden jsme byli velice rozpačití a o přestávkách býval ve třídě celkem klid. I při hodinách bylo ticho. Nikdo se nesnažil poutat na sebe pozornost. Zdravili jsme se velice rozpačitě a byli jsme slušní. Od těch dob se ale hodně změnilo.
Snad nejvíce jsme se seznámili na lyžařském výcviku. Už před tímto výcvikem jsme se poznali, ale třeba já jsem si udělala nějaký obraz o nějakém člověku a podle toho jsem se k němu chovala. Ale na „lyžáku“ se moje negativní představy rozplynuly a přišla jsem na to, že máme vlastně skvělou třídu. Je tady pouze pár lidí, se kterými si nerozumím. A vím, že s některými z nich si nerozumí i víc lidí z naší třídy. Je to hlavně kvůli tomu, jak se chovají. Hlavně jednoho člověka jsem na výcviku poznala. Před výcvikem to byla má dobrá kamarádka a dnes se jí nemůžu podívat do očí. Na výcviku si znepřátelila jak mě, tak i celou třídu. Ale vždycky se někdo takový najde.
Z toho všeho vyplývá, že mám svou třídu ráda a nikdy bych neměnila. Myslím, že jsem většinu třídy poznala dobře a většinou se jejich chování liší od mého „obrazu“, který jsem si o nich udělala. A hlavně jsem se ponaučila, že nemám dát na první dojem.