1. slohová práce školní
16. prosince 04
Témata:
1. Ptáš se, jak se mi tu líbí (dopis)
2. Představ si, co se mi stalo... (dopis)
3. Píšu Vám ... (dopis někomu, s nímž jsem se nesetkala, nebo se ostýchám)
Představ si, co se mi stalo...
Milá Veroniko!
Dnes jsem měla opravdu perný den. Nikdy jsem nevěřila tomu, že pátek třináctého se nějakým způsobem liší od ostatních. Samozřejmě vím o té pověře, která říká, že pátek třináctého je smolný den.
Pustím se tedy do samotného vyprávění. Dnes ráno mi zazvonil budík a já ho, jako vždy, vypnula. Obvykle hned vstanu, jenže jsem byla hrozně unavená, tak jsem si chtěla pospat ještě alespoň 10 minut. Místo 10 minut jsem ale zaspala a vzbudil mě až taťka, který měl dnes dovolenou. Musela jsem tedy do školy autobusem. Aby toho nebylo málo, tak žádný autobus nejel, protože přes večer napadl snad metr sněhu a bylo -18ºC. Tak jsem musela jít pěšky. Takovou dálku! Všude byly hrozné ledovky, a tak jsem nesčetněkrát uklouzla. Doprava ve městě úplně zkolabovala. Byla to sice kalamita, ale svým způsobem krásná. Na autobusové zastávce – Nádraží stálo hodně lidí, kteří doufali, že snad nějaký autobus pojede. Když jsem kolem nich opatrně procházela, snažila jsem se neuklouznout. Najednou jsem ale zahlédla autobus, který byl v provozu a zrovna 1, která jede ke škole! Bylo to jako spatřit oázu po sedmidenní cestě pouští. V tu chvíly jsem zapomněla na všechny ledovky a rozběhla se, aby mi neujela. Ale jako na potvoru byl přede mnou zledovatělý chodník zakrytý sněhem. Než jsem si to stačila uvědomit ležela jsem na zemi a okolo mě stálo spoustu lidí. Někteří se smíchy neudrželi a mále také skončili na zemi. Mně ale do smíchu moc nebylo. Než se mi podařilo zvednout, autobus byl pryč a já jsem chtě nechtě musela dojít zbytek cesty pěšky. Do školy jsem dorazila téměř bez újmy na zdraví (až na pár dalších upadnutí). Byla jsem zkoušená z fyziky, ze které mi vychází...nebo spíš nevychází dobrá známka, a nedopadlo to nejlépe. Doma jsem za své známky dostala od rodičů vynadáno a zakázali mi snad všechno, co mohli.
Asi si dokážeš představit, co jsem prožila za hrozný den. Ještě že je zítra sobota, nikam nemusím chodit a nemusím se ani bát, že něco zaspím. Ale příště si budu určitě dávat pozor na třinácté pátky.
Měj se krásně a všechny pozdravuj!
Janča
Osnova:
I. Úvod
II. Stať: a) dopravní kalamita
b) zrádná cesta do školy
c)smolný den
III. Závěr