1. slohová písemná práce - školní
16. prosince 2004
Témata:
1. Ptáš se, jak se mi tu líbí. (dopis)
2. Představ si, co se mi stalo (dopis)
3. Píšu Vám... (dopis někomu, s nímž jsem se nesetkal, nebo se ostýchám hovořit)
PTÁŠ SE, JAK SE MI TU LÍBÍ
Ahoj Evo
O prázdninách jsi mi říkala, abych ti napsal své první dojmy z gymnázia. Protože na to nebylo mnoho času, píšu až teď, alespoň mám více zážitků po těch čtyřech měsících života na střední škole.
Od toho srpnového tábora, co jsme se neviděli, se docela výrazně změnil můj každodenní program. Všichni nás na základní škole upozorňovali, jak tu bude plno učení, jak se budeme muset dlouho do večera připravovat na následující den a nezbyde nám čas na nic jiného, zejména tady na gymnáziu. Ale musím říci, že to není zase tak špatné.
Téměř každé ráno si přispím o půl hodiny (škola nám začíná ve čtvrt na devět), do školy jedu na kole, takže jsem tam za 10 minut a náš rozvrh hodin není také k zahození. Většinou končíme kolem 13. hodiny, jen v pondělí máme vyučování do půl čtvrté. Takže rozvrh je časově téměř stejný jako na základní škole. Jen večer se musím dlouho věnovat přípravě na další den.
Předmětů máme stejně jako na Dukelské. Ke všem jsem si ještě přibral francouzštinu a sbor, kterým musím věnovat hodinu spánku. Určitě se ptáš, proč chodím do sboru. Při hlasové zkoušce si nás naše profesorka hudební výchovy vybrala do sboru. Nejdříve se nám tam moc nechtělo – zkoušky jsou každý týden už v 6:45, ale už jsme si zvykli a docela se nám tam líbí. Minulý týden jsme jeli na pozvání jednoho německého gymnázia do Ckonu. I tak francouzština docela ujde. Je to sice pěkný a zajímavý jazyk, ale má pěkně náročný pravopis. Ostatní předměty zatím větší problémy nedělají. Snad zase ta fyzika, i ta chemie se dá ztrávit. Na oba dva předměty máme poměrně přísné profesory, ale co se dá také dá čekat od střední školy, nezbývá než se jen učit. Obdobný názor má skoro celá naše třída.
Musím říci, že si členové třídy na místní poměry docela rychle zvykli. Utváří se tu jakýsi třídní kolektiv, i když naplno se projeví pochopitelně až později. Tvoří se tu takové skupinky lidí, kteří jsou si názorově a charakterově blízcí, ale to je, myslím, normální.
Na tuto školu se hlásilo celkem 5 lidí z naší bývalé třídy na základní škole. Dva z nich jsou u nás ve třídě. Je to dobře, protože jsem mohl hned 1. září s někým naplno komunikovat a i seznamování a včleňování do třídního kolektivu bylo snažší.
Tato škola je poměrně kulturně založená. Chodíme často na koncerty, jednou jsem mohli jít i do kina, ale díky nezaplacení a naší lajdáckosti jsme zůstali téměř sami ve škole.
Všichni se těšíme na březnový lyžařský kurz na tatranském Chopoku, kde se ještě všichni navzájem poznáme.
Tak to by bylo z mých prvních čtyřměsíčních novinek na střední škole asi všechno.
Zároveň Ti přeji krásné prožití vánočních svátků a mnoho splněných přání pod stromečkem a šťastný vstup do nového roku 2005.
Měj se krásně a brzy se ozvi!
Milan
Osnova:
1.) úvod – důvod dopisu, časová tíseň
2.) stať – a) rozvrh hodin
b) změny s přechodem na gymnázium
c) nové předměty – francouzština a sbor
d) naše třída
e) přátelé ze základní školy
f) kultura
3.) závěr – přání k Vánocům a rozloučení