2. kontrolní stylistická kompozice
(charakteristika)
V Trnavě dne 21. 3. 2006
Milan Procházka, II. B
Jak vidím sám sebe
Osnova:
1) Úvod: Kdo jsem
2) Stať: a) Můj vzhled
b) Některé moje špatné i dobré vlastnosti
c) Můj koníček sbírání motýlů
d) Já a počítače
e) Jak se mi daří v Sokole
f) Stolní tenis
g) Škola
3) Závěr: Co bych měl hlavně změnit
Jmenuji se Milan Procházka a je mi třináct let. Bydlím v Trnavě, kde jsem se narodil.
Mám vysokou postavu, měřím asi 170 cm. Zrovna štíhlý sice nejsem, ale tlustý také ne. Mé vlasy jsou velmi tmavé a mívám je nakrátko ostříhané. Pod tmavým hustým obočím mám zelené oči. Jsou pod brýlemi, které nosím od čtvrté třídy. Můj nos není ani malý ani velký. Zuby jsem měl křivé, a tak jsem musel dostat rovnátka. Nejsou bílé, ale s nádechem do žluté barvy.
Mezi moje špatné vlastnosti patří to, že nejsem ochotný. Hlavně doma, když mám něco udělat, tak to není hned. Ale když někdo potřebuje vědět, jaký jsme měli domácí úkol, tak mu to řeknu hned. Někdy bývám upovídaný, ale to záleží na tom, jakou mám náladu. Tím nechci říct, že jsem náladový.
Před dvěma lety jsem začal sbírat motýly. Tento koníček v zimě moc nejde, tak jsem sám zkoušel některé druhy motýlů vypěstovat. Dopadlo to dobře. Ale vypěstovaného motýla mi bylo hodně líto, když jsem ho zabíjel. Samozřejmě mi je trochu líto i motýlů chycených, ale motýl, kterého jsem si vypěstoval mi byl bližší než obyčejný. Tento koníček vyžaduje také trpělivost a fyzickou zdatnost na lovu. Potom, při preparaci motýla vyžaduje pečlivost a přesnost. Řekl bych, že to vše docela zvládám.
Zajímám se i o počítače. Hlavně o programování. Nejprve jsem začal programovat internetové stránky, ale až od prosince loňského roku je mám na internetu. Řekl bych, že v tomto směru jsem docela puntíčkářský a kladu důraz na každý detail. Od konce loňských prázdnin jsem se začal zajímat o programování her. Už v září vznikla moje první, i když jednoduchá, hra. O nějaký čas později jsem se začal zajímat o programovací jazyk Python. I v něm jsem naprogramoval několik jednoduchých aplikací.
Letos už třetím rokem chodím do Sokola. Velmi mě to tam baví a určitě jsem se tam mnohem zlepšil. Na závodech jsem sice nebyl, ale to mi nevadí. Jinak jsem vystupoval na dvou akademiích.
V září jsem začal chodit na stolní tenis. Tento sport mě hodně baví, ale bohužel máme špatného trenéra, který se nám vůbec nevěnuje. To mě mrzí, protože bych se chtěl něco naučit a zde nemám tu možnost.
Ve škole mi to docela jde. Baví mě matematika a fyzika. Vůbec mě nebaví chemie, ale jde mi dobře.
Asi bych měl být ochotnější, protože by to ostatním mohlo pomoci. A tak se o to budu snažit.