2. kontrolní stylistická kompozice
(charakteristika)
V Praze dne 21. 3. 2006
Kryštof Vondráček, 2. B
Téma: Jak vidím sám sebe (charakteristika)
Já jen já
Osnova: 1.) Úvod: Celkové představení
2.) Stať: a) Postava a oblečení
b) Chování
c) Vlastnosti
d) Vztah, obliba a působení na lidi
e) Koníčky a oblíbené činnosti
f) Škola
g) Orientace na zaměstnání
3.) Závěr: Celkové mínění o sobě
Jelikož jsme až do dne kompozice netušili na jisto, na čem budeme pracovat, docela mne překvapilo, když jsme se dozvěděli, že budeme charakterizovat sami sebe. Tudíž tady jsem.
Jsem asi 170 cm vysoký a vážím 64,5 kg a rozhodně nemám sportovní postavu. Jsem spíše takový antisportovec. Hlavu mám poměrně velkou, a jak tvrdí kluci, poněkud hranatou. Vlasy jsou krátké a hnědé. Stejné barvy jsou i oči, které si snažím zbystřovat stějně jako sluch, jelikož se věnuji ornitologii a musím vidět vše, co se hýbe a slyšet jakýkoliv šustot. Ústa jsou velká a upovídaná, což může někoho štvát. Málem bych zapomněl na nos, který máma používá jako detektor lži, a tak bych ho radši někdy neměl. Uši se nacházejí na bocích mé hlavy a slyší toho opravdu hodně. Hlavu s tělem spojuje malý silnější krk. Tělo je mohutné a poněkud silnější, maminka mi proto říká „mastodonte“. Ruce vyrostly trochu delší, už začínají mít rozpětí mladé gorily. Nohy jsou těžké a proto nerad běhám. Nejraději nosím tmavěmodré tričko s kocourem Garfieldem a černé džíny. Zevnějšek jsem snad už popsal dosti, přejděme tedy k vnitřku.
Co se týče chování, málokdo mě může vystát. A ten kdo může, tak má svatou trpělivost. Já totiž pořád žvaním a to někomu leze na nervy. Samozřejmě, když chci, dovedu být jako andílek. Převažuje ale spíše mé zlé já, které vyprovokovává bratra ke rvačkám nebo je drzé. Ale to se teď snad změní. Doufejme, že k lepšímu.
Mezi mé vlastnosti patří obrovský smysl pro pravdu, bohužel jen pro mojí. Také umím kohokoli potěšit, ale i zklamat. Též umím kohokoli naštvat a zároveň nato se s ním usmířit. Abych se přiznal, jsem velice naivní, a když mi dojde, že jsem byl napálen, začnu být vzteklý a agresivní. Ale abych se vyvaroval toho, že na mne někdo „ušije boudu“, jsem velice podezřívavý a o všem, co mi kdo nabídne, se snažím zjistit co nejvíce.
Ohledně vztahu k lidem, já mám rád, až na nějaké výjimky, všechny lidi na světě. Nevím sice, jestli oni mají rádi mně, ale několik lidí mě určitě rádo má nebo se mnou upřímně kamarádí. Na lidi v okolí působím různě. Na někoho velice pozitivně a na někoho zase silně negativně. Ale snad mě mají všichni rádi i přes to.
Mezi mé koníčky patří klarinet, klavír a ornitologie. Na klarinet hraji již třetím rokem, ale moc mne nebaví. Klavír domá břinká od druhé třídy, tedy šestým rokem. O ornitologii se zajímám pouze od léta, ale ta mne baví nejvíc ze všech mých koníčků. Mým dalším hobby je též historie Číny od 6. Stol. před n. l. až po rok 1905. Proto také čtu rád Příběhy soudce Ti, což jsou čínské detektivky ze 6. stol. n. l. Jak každý ví, také hraji na počítači a Playstationu 2, a to tak 1,5 hodiny denně. Více již raději nebudu zmiňovat.
Co se týče školy, ta mě poměrně, ale samozřejmě jsou i předměty, které nesnáším, například fyzika či angličtina. Ale těch naštěstí nemám tolik. Nejvíce mne baví biologie, s čímž souvisí i moje orientace na budoucí zaměstnání i to, že paní profesorce Koskové pomáháme připravovat laboratorní práce i jiné věci. Dále mne baví chemie která mě odmala fascinovala. Pokud jde o prospěch, mám ho s výjimkou fyziky docela dobrý.
Jak už jsem zmiňoval, s biologií souvisí i práce, kterou bych chtěl dělat. Chtěl bych si totiž postavit někde mimo Prahu zoologickou zahradu. Proto také mám rád ornitologii.
Pokud se mohu srovnat s ostatními, fyzicky jsem daleko za nimi, mozková úroveň je zhruba stejná, možná nižší. Myslím si, že lidem vadí moje ukecanost, provokatérství a zbrklost. Může jim vadit i má naivita, ale ta je jim spíše ku prospěchu. Tudíž si myslím, že lidé, kteří se mnou chtějí kamarádit, tak musí mít spoustu trpělivosti.