Noční hra na táboře
Moje vyprávění se odehrává v létě tohoto roku na táboře.
Jako každý večer jsme šli v deset hodin spát. Byla to normální noc. Tak do půl jedenácté jsme si povídali o tom, co se nám ten den přihodilo. Když na nás už podruhé přišli vedoucí, abychom už spali, poslechli jsme je a v pohodě jsme usnuli.
Tak kolem druhé hodiny přišli vedoucí znovu a řekli nám: „Kluci tady máte tempery, honem se oblečte namalujte si obličeje a my si pro vás za deset minut příjdeme.“ Tak jsme je poslechli a za deset minut pro nás přišli na pokoj a řekli nám: „Máme pro vás takové překvapení, půjdeme krást vlajku do sousedního tábora.“ Všichni byli nadšení a za chvíli se šlo, ale byl tu problém vedoucí tábora nám to nedovolila tak jsme museli utéct. Při tom nám pomáhalo několik lidí z tábora.
Všechno se podařilo a asi kolem půl třetí ráno jsme vyšli z tábora. Do sousedního tábora to bylo asi deset minut pěšky. Když jsme tam došli, vedoucí nám řekli: „Teď už opravdu nesmíte ani promluvit!“ Poslechli jsme a plížili jsme se do cizího tábora.
Po chvíli jsme si domluvili plán. Jeden vedoucí šel a dělal jako že neví kudý má jít do našeho tábora, protože tam samozřejmě měli hlídku. Bohužel to nevyšlo, tak jsme šli o kousek dál. Tam měli jednu vlajku, tak jsme jí vzali a šli jsme zpátky. Najednou vidíme jak se k nám přibližují nějaká světla. Chtěli jsme se schovat ale bylo pozdě. Našli nás, museli jsme vrátit vlajku a řekli nám: „Dávejte si pozor na vaší vlajku!“
I když jsme nic neukradli vsichni byli moc nadšení z této velké akce. Byl tu ale ještě jeden problém. Dostat se zpět do tábora, aniž by si nás všimli a také smýt ze sebe maskování. Bez větších problémů jsme se dostali do tábora. Bohužel jiní vedoucí viděli, jak se u nás svítí, přišli k nám na pokoj a prasklo to. Potom nám vedoucí řekl, ať jdeme spát mohlo být tak kolem páté hodiny ráno.
Když jsme se všichni probudili, tak jsme byli šťastní, že jsme mohli podniknout tuto výpravu. Zajímavé je že nikdo opravdu neřekl ani slovo a doteď to nevěděla ani moje ségra. Myslím že to bude můj zážitek na celý život.