Zimní krajina

Kontrolní slohová práce Líčení

Jméno: Eva Nováková

Třída: VIII. B

15. prosince 2008

ZIMNÍ KRAJINA

Zimní krajina je téma, které nám ukrývá nějaká tajemství. Některá smutná a krutá, jiná zas veselá a příjemná. Pohled na tu krásu mi dodává energii. Při bližším poznání zjistíte, že hebká peřinka co vypadá jako sníh je pro všechny stromy. Bílá jako plující obláčky po nebi.

Zasněžená krajina působí tak nevinně a krásně, avšak pro někoho je zima krutá jako smrt. Pro jiné zase procházka zasněženou krajinou nesmírně uklidňující a krásná. Při chůzi se vaše boty pomalu a jistě boří do hebkého a čerstvě napadnutého sněhu, který vám zůstává na botě po každém kroku. Často si v zimě jen tak lehnu do sněhu a vychutnávám si ten pocit volnosti, ležím tam a cítím, že jsem v ráji, promnu si oči a vidím, jak si nade mnou podávají ruce zasněžené stromy a tiše si povídají.

Moje špatná nálada je v mžiku pryč. Procházím se po louce a cítím, že mi už rudnou tváře. Rázem jsou jablečně červené za horkého léta. Teprve si uvědomuju tu zimu, která mě pohlcuje ze všech stran. Je tak palčivá a štiplavá jako nově nabroušený nůž. Hned na to se vyjasní obloha, vykoukne sluníčko tak krásně hřejivé. Rázem je tepleji a moje cesta může pokračovat dále.

Náhle se nebe zčervená, krev se tomu podobá. Bílé stromy pokryje černý stín tmy. Hned zimní krajina nepůsobí tak krásně bíle, ale jde z ní tma a prázdnota. Vypadá tak temná a nepřístupná. Utíkám co nejrychleji. Ještě před prahem našeho baráčku se zastavím a rozhlížím se, jak tma pohltila celou krajinu. Odcházím s pocitem uspokojení a úlevy.