O žralokovi a lachtanovi

O žralokovi a lachtanovi

(Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne)

Za časů když eště lidé neexistovali a po zemi se proháněli dinosauři, žil jeden lachtan jménem Icemen.

Icemen měl malou lachtaní rodinku a nedávno ho vyhodili z práce, předtím pracoval jako pracovník na údržbu korálových útesů. Jednou lachtaní rodince došli ryby a peníze a Icemen si musel hledat práci. Osud mu nepřál, protože ho nikde nevzali. Neměl sice moc možností, ale tu co si vybral byla ta nejhorší, rozhodl se že bude krást. Jednou když se potuloval po ulici, viděl jak jeden žralok parkuje svou automušly u krásného domu. Cestou zpátky potkal malého mořského koníka který znal toho žraloka kterého Icemen viděl. Lachtan se hned začal vyptávat kdy je žralok pryč a kdy není doma. Zjistil, že každý pátek jezdí za svojí matkou do Tichého oceánu. Icemana napadlo že si žralok ani nevšimne když mu pár ryb ubyde a rozhodl se, že krást začne hned tento pátek. V pátek byl Iceman podle plánu přesně opůlnoci před žraločím domem. Tato krádež mu vyšla, takže si myslel, že to půjde jak po másle. Další pátek mu to opět vyšlo a Icemen měl už dost ryb, manželka mu radila ať už to nedělá, ale on jí neposlechl.

Zase v pátek šel krást a myslel, že je žralok pryč, ale mýlil se, za matkou žralok nejel a byl doma, tak Icemen vplul do baráku, ale žralok ho slyšel a chytil ho a kousl ho do ploutve. Za pár dní Icemen umřel, protože podlehl zraněním které mu žralok způsobil. Krást se nevyplácí a tak to zůstane.