Byl to jen sen

27. listopadu 2008

Pavel Drbohlav P1b

1. slohová písemná práce

vypravování

Téma: Byl to jen sen.

Osnova: 1) probuzení

2) a) obchodníci

b) můj portrét

c) večerní

3) u mě doma

Probuzení do středověku.

Bylo jednoho zimního studeného večera, kdy jsem přišel domů utahaný, zeslábly. Navečeřel jsem se a hned jsem šel spát. Ale když jsem se ráno probudil můj pokoj vypadal jako ležení pro koně, okna byla deravá, postel byla ošklivá z polštářů lezly kousky slámy a z peřiny totéž a ještě ke všemu to v pokoji silně zapáchalo jakousi plízní. Šel jsem otevřít okno, ale nevěřil jsem vlastním očím, místo naší asfaltové cesty byly dláždené kostky na kterých jezdily kočáry tažené konmi. Sem tam byl nejaký žebrák, který se zimou úplně klepal. Bleskově jsem probehl barák, vyběhnu ven a dívám se všude okolo.

Běžím ulicí pořád rovně, míjím kupodivu obchodníky, kteří prodávají všelijaké zvírata, dálší zas prodává meče a stíty, přibehl jsem k nemu a povídám mu „ Prosím vás, kde to jsem?“ Obchodník se na mě podíval svím křivím nosem a šeptá „Hochu, my jsme přece v roce 1382 v Praze.“ „Díky.“ Nevědel jsem co mám dělat tak jsem šel zpatky domů se podívat jak vypadá zbytek bytu.

Ale v tom jsem si všiml takové velké cedule, kde byli různé obličeje s nápisem „hledají se.“ Prohlížím si pozorně další a další, když v tom se dívám na sebe nevěřím tomu a ztrhl jsem rychle usmudlaný papír se svím obličejem a narval jsem si ho do kapsy. Šel jsem pořád dál a najednou ke mě přišel voják, měl na sobě brnění v ruce zbraň a nějaký papír a řiká mi „to jste vy, ten lupič co před týdnem ukradl 1000 zlatých „Ne to nemůžu být já.“ Strčil jsem do něj a utíkal pryč, i když sem