grp1bsnapet_1

grp1bsnapet_1


Zdá se, že Javascript je vypnutý nebo došlo k chybě v komunikaci. Další možnosti zobrazení se ukážou, když zapnete Javascript .

27. listopadu 2008

Nováková Eva

P1b

1. písemná slohová práce

Vypravování

Téma: 1) stalo se to jedné noci

Osnova:

I. Oslava zakončení šk. roku

II.

1) Milanovo divné chování

2) Milanův kolaps

3) strach o Milana

III. šťastný konec

Zdá se mi, že to bylo nedávno, ale od toho osudného dne uplynulo mnoho času. Byl konec školního roku a byl to poslední rok na základní škole. Rozhodli jsme se, že to oslavíme. Oslava se konala u Gusty doma. Ten si všechno krásně nachystal, připravil výzdobu a občerstvení

Bylo něco kolem půl osmé a před domem se začali scházet první hosté. Mezi nimi byl i Milan. Věčně veselý a vysmátý chlapec přikráčel podivnou chůzí a vypadal velmi sklesle. Když Gusta přivítal hosty do domu, nabídl všem občerstvení. Všichni si brali, jen Milan ne. Když se ho Gusta zeptal, jestli je vše v pořádku, odpověděl: Ano, nic mi není.

Najednou byla noc a všichni se na oslavě skvěle bavili, jen Milan seděl nehybně na sedačce. Evička ho vytáhla, aby si s šel zatančit. Nejprve se zdálo být vše v pořádku, do chvíle, kdy se Milanovi podlomila kolena a následně padal k zemi. Všichni se ho hned snažili probrat. Nereagoval. Něco zcela jistě nebylo v pořádku. Spolužáci ihned zavolali sanitku, která ho následně odvezla do nemocnice. Tím skvělá nálada na Gustově oslavě opadla. Všichni se báli.

Celou noc seděli společně na pohovce a doufali, že bude vše v pořádku. Brzy ráno v tom hrobovém tichu zaznělo pípání telefonu. Gusta ho šel zvednout a ostatní se shlukli kolem něj. Telefonát byl z nemocnice přímo od lékaře, který jim následovně oznámil, že Milanův stav je velmi vážný a kritický. Všichni se báli čím dál víc. Někteří přemýšleli o tom, co by se stalo, kdyby umřel, pro některé tato myšlenka byla zcela nepřípustná. Někteří se báli hodně, někteří míň a pár jedinců mělo i slzy v očích. Časně z rána zazněl telefon podruhé. V tom všichni strnuli. V hlavách měli hrozivé myšlenky, co jim lékař oznámí nyní.

Opět to byl Gusta, kdo zvedl telefon. Ostatní ale zůstali sedět, chytli se za ruce a dívali se, jak bude Gusta reagovat. Ze začátku vypadal velmi zděšeně, ale pak se usmál, obrátil se k ostatním a pronesl větu: Milan je v pořádku, za týden ho z nemocnice pustí. Než větu stihl doříct, ostatným se vykouzlil úsměv na tvářích. Dopadlo to dobře, Milan měl štěstí. A teď? Teď na tuhle dávnou noc vzpomínáme s úsměvem.


Stáhnout XMLStáhnout textZobrazit po větáchStatistikyVytvořit stand-off anotaci