Hastrman

Hastrman

Osnova: A. Úvod: 1)

B. Stať: 1)

2)

3)

C. Závěr: 1)

Dne 11. 11. jsem do ruky dostal mimořádně starou knížku od Jana nerudy. povídka se odehrává v 19. století ( 18751876)

Hastrman

Byl to rybář co vzdy chodil vs kloboukem uv ruce ať byl sebe větší úpal mrazový nebo sluneční. Nanejvýš že držel svůj nízký držel v ruce, ale Baňatý cilindr jese širokou střechou nad hlavou jako .

Pan rybář měl šedivé vlasy, byly lehce přistřihnutyrozděleno na konci řádku přistřih-nuty k lebce, a spojovaly se v zadu s capkomrozděleno na konci řádku capko-m tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze. Zelený fráček je se zlatýmiy knoflíčky, zto byly ale šosy dlouhe a tloukly hubenou malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlích lítek.

Špičatý obličej páně rybářův byl ozářen věčným usměvem.

broků zůstal stát.

Podobalo se že jeho myšlenky nejsou v něm, že jdou ucitvě asi krok za ním a pořád . Říkalo se mů Hastrman. Ale v uctě jsme ho měli staří a Zil u své mladé, která měla za muže úředníka.

Ve svém měl černou truhlu a v té truhle měl drahokami co našel a pozbíral (sebral) prý vše Kozákově. Rybář byl usměvavý a hodný, akorát jeho chování bylo směšné.