Hastrman
Osnova: A. Úvod: 1) Seznámení s povídkou
B. Stať: 1) Prostředí, doba
2) Vnější vzhled
3) Vlastnosti, vnitřní charakteristika.
C. Závěr: 1) Obecné lidské hodnoty
Jednoho dne se mi dostala do rukou stará knížka nesoucím se názvem Povídky Malostranské od proslulého spisovatele Jana Nerudy.
Tento děj se odehrává ve staré Praze koncem 19. století okolo Pražského hradu a Hradčan.
V tuto dobu tu žil i starý muž, kterému říkali HustrmanHastrman. Své pojmenování si získal tím, že neustále nosil zelený fráček a stále opakoval „Moře, moře“. Samozřejmě, že mu neříkali Hastrman jen proto co nosil za oděv, ale také kuli tomu jak vypadal. Postavu měl malou, ale zato špičatý obličej byl vylepšen zářivým úsměvem. Skoro vždy chodil s cylindrem v ruce a ať byl sebevětší mráz nebo ohromné teplo, nikdy neodložil svůj věrný baňatý cyl cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parasol, pod tímto velkým cylindrem se skrývali šedivé vlasy, které byli přičísnuté k lebce a vzadu na hlavě se spojovali v cůpek. Nosil zelený frak zdobený zlatými knoflíky, živůtek byl krátký, ale zato šosy dlouhé a hubené. Bílá vesta kryla prsa, černé kalhoty sahaly až po kolena, kde byli dvě stříbrné přezky.
Vypravovalo se, že pan Rybář je až báječně bohatý, ani ne tak na penězích, ale na drahokamech. Lidé se domnívali, že má ve svém pokoji vysokou černou skříň, ve které byli truhlice plné drahokamů.
Tento muž se pyšnil samostatností, svým uctihodným chováním a tím, že vždy galantně vypadal, „ctihodný to muž.“
Tato konkrétní povídka, se mi velmi líbila, je velmi poučná a teď každý vidí, že i člověk o kterém se povídají lži, může být i dobrý, laskavý a hodný člověk.