Románový hrdina

Eva Nováková

23. února

2. slohová práce

Románový hrdina

(charakteristika)

osnova: 1) rození osobnosti

2) Co vše ovlivnilo

Člověk, jehož zná téměř každý vzdělaný člověk, se narodil jednoho rána v hlavě českého spisovatele Aloise Jiráska. Nebyla to jen bohapustě vymyšlená postavička, ale osobnost s vlastnostmi, pro které autor čerpal z vlastních zkušeností. Ryzí charakter venkovského člověka a bystrá hlava tomuto chlapci získali mnoho přívrženců a přátel.

Žil v malé vesničce Dobruška se svými rodiči. Jeho vlastnosti si dokáže každý velmi dobře představit. František L. Věk se narodil, právě když v Čechách panovalo velmi rušné období. Katolická reforma se silně podepsala i na jeho osobě. Byl to chlapec s hnědýma očima. Vytáhlé, štíhlé postavy. Pro jeho bystrou hlavu byl již v útlém věku poslán do školy, kde se naučil hudbě, latině a němčině, jenž za tech dob byla velmi užitečná. Byl velmi nadaný. Studoval zpěv a všichni muzikanti si vážili jeho čistého tenoru. Hudba se postupně stala jeho největší vášní. Kolem 13 roku ho rodiče poslali na vyučení do pražského kláštera. To Františka velmi zasáhlo. Byl velmi soustředěný a pracovitý a i když se jen velmi nerad loučil s rodnou vsí a milovanou maminkou, brzy poznal krásy klásterního učení. Ale mladému Věkovi se těžko zvykalo na nové prostředí. Citelně se mu stýskalo po domově. Ale čas rozhodl. Po nějaké době si zamiloval Prahu. Jeho mysl teď přelétala mezi Dobruškou a pražskými ulicemi. Kdykoli se vracel domů, cítil nespoutanou radost a vždy se těšil na své blízké, ale když začal, s nástupem Josefa II., studovat na Universitě jeho pilná a klidná povaha se začala pomalu měnit.

Začal se oddávat hudbě a velkému opojení té doby, kterým bylo vlastenectví. Františkovi dětské oči se změnily, začaly v nich plát malé, ale silné ohýnky odhodlání a víry. Vracel se domů méně častěji. Z úspěšného studenta se postupně stával průměrný. Na přividělanou dával hodiny klavíru a s přáteli se věnoval obrozeneckému divadlu zvanému bouda.

˂nedokončeno˃