Nováková
2. PÍSEMNÁ PRÁCE
Soused
(Charakteristika)
Osnova: 1) Úvod – první setkání, seznámení
2) Stať – a) vzhled, zajímavé rysy
b) povahové rysy, celkový charakter
3) Závěr – celkové shrnutí, zhodnocení
Poprvé jsem ho uviděla, když jsem jako malá holčička trávila letní prázdniny u babičky. Už tenkrát mě něčím okouzlil. I když mu bylo sotva sedm let, hýřil spoustou, poněkud bláznivých nápadů. Ale teď pěkně po pořádku. Vlastně úplně poprvé jsem Milana spatřila u našeho okna, když ho napadlo sbírat ze země třešně a házet nám je do oken. Vyšla jsem ven, abych mu vynadala a od té doby se z nás stali nerozluční kamarádi.
Milan je vysoký a urostlý. Má tmavě hnědé vlasy a výrazné, zelenomodré oči, ze kterých vyzařuje něco, čemu se říká... Vlastně ani nevím přesně, jak to pojmenovat, ale kdykoli se na mne podívá, mám pocit, jako bych ležela na rentgenovém stole a každý mohl vidět každičkou kost v mém těle. Tak vřelý a silný je jeho pohled. Z jeho obličeje je asi nejméně výrazný malý rovný nos, který se pod pronikavýma očima téměř strácí. Dalším výrazným bodem jeho tváře jsou určitě ústa, která se pořád smějí. Díky tomu má často na tváři dva kulaté „ďolíčky“, kvůli kterým vypadá Milan velmi šibalsky. Myslím, že jeho postava by se dala přirovnat ke klasické mužské postavě. Ploché břicho, hubené nohy, prostě to, co by mu mohly závidět i mnohé ženy.
Co se týče povahy, Milan byl už jako dítě trochu odlišný od svých stejně starých spolužáků. Už jako malý měl nesmírnou zálibu ve všech technických věcech. Mnohdy dokázal stát celé hodiny u točícího se vrtáku nebo jen němě pozorovat, jak pere pračka. Ale na druhou stranu měl i zájmy velmi podobné těm mým. Jeho největší zálibou se stalo malování a hlavně sport. Vždy byl hodně ambiciózní a pečlivý, už od mala přesně věděl, čemu by se chtěl v budoucnu věnovat a v čem by rád uspěl. Nejdříve chodil asi jako každé dítě na základní školu, ale jak už jsem zmínila, chtěl dokázat něco víc. Asi ve dvanácti letech se začal věnovat jízdě na motocyklu. Stal se z něj velký sportovec a vytrvalý závodník. Přesto si ale pokaždé uměl udělat čas i na své přátele, kterých měl díky své přátelské povaze opravdu hodně. Ale jak čas běžel, hodně se měnil a kvůli svému novému chování stratil spoustu původních přátel, kterým se jeho nová tvář příliš nelíbila. I mě se jeho chování přestalo líbit. Z laskavého a obětavého chlapce se během pár měsíců stal drsný a neústupný mladík, který šel tvrdě za tím, co si zamanul. Často se hádal s lidmi, někdy se i pral a měl velké problémy, aby vůbec dostudoval gymnázium, na kterém se před lety rozhodl studovat. Potácel se z problému do problému, ale nikdy nebyly až tak vážné, že by musela zasáhnout policie.
Po nějaké době to vypadalo, jako by ho konečně někdo „osvítil“. Stejně tak rychle jako ze změnil k horšímu se dokázal vzchopit a znovu všemu čelit. Opět začal vést normální život mladého teenagera, který se znovu výborně učil a také byl vynikajícím sportovcem, kterým je samozřejmě až doposud.
Milana znám už něco přes deset let a musím říct, že neznám spolehlivějšího člověka. Můžu mu důvěřovat naprosto ve všem. Sice mě mrzí, že se vídáme pouze několikrát do roka, když mám zrovna cestu k babičce, ale stejně... Prázdniny bez něj už si nedokážu představit... Je to skvělý soused i kamarád.