1. písemná práce

Novák Milan

5. 11. 2003

1. písemná práce

Vzpomínka

vypravování

osnova: 1) úvod

2) stať

3) závěr

Vzpomínka na Kanadu

Na tohle období vzpomínám strašně rád, protože jsem ho prožil s dobrými lidmi a oprávněně mi bylo dobře. Do Kanady jsem letěl reprezentovat Českou Republiku v ledním hokeji na neoficiální mistrovství světa. Byla to pro mě velká čest.

Naše pouť už začala v Praze na Ruzyni. Z našeho letiště jsme letěli dlouhých osm hodin do Montrealu. Letěl jsem po prvé, a proto jsem se trochu bál. Nyní je letadlo můj nejoblíbenější dopravní prostředek. Po vyzvednutí zavazadel v Montrealu jsme se odebrali do luxusního autobusu, který nás dovezl do Quebecku. Po příjezdu na místo si nás rozebraly rodiny. Já a můj kladenských kamarád jsme dostali mladý manželských pár, který čekal přírustek do rodiny. David, tak se jmenoval náš kanadský táta měl už malou dcerku z prvního manželství. Cesta domu trvala asi dvacet minut. Když jsme konečně dorazili před malý pěkný domek, tak nás přivítal pes a krásná perská kočka. Hlavní důvod výpravy za oceán jsme splnili. Vyhráli jsme mistrovství, kterého se zúčastnilo 107 týmu. Měli jsme obrovskou radost. Nedivte se! Na finále přišlo sedmnáct tisíc diváku. Nádhera. Ale ja budu radši mluvit o naší rodině. David pracoval jako zástupce ředitele ve firmě, která vyrábí mléko a Geneive, naše kanadská máma jako prodavačka. Oba byli strašně milí a ochotní nám ukázat krásy Quebecku. Viděli jsme quebecké ledové království, známý městský kostel a největší vodopády v celé Kanadě. Místo, které nás nejvíce zaujalo jsme však navštívili s celým týmem společně. Byly to ledové hrátky kousek za městem. Po hezký čtrnácti dnech jsme letěli domů. Letěli jsme na noc, takže cesta utekla rychle. Na Ruzyni čekali všichni zvědaví rodiče. Rozloučili jsme se s trenérama a rozjeli jsme se do rodných měst. Ale povim Vám, když budu mít znova šanci podívat se do Kanady, nezaváhám a pojedu rád.