Milan Černý, I. E.
2. písemná práce
Bílá vrána
(charakteristika)
Osnova: 1) setkání s ženou z řady vybočující
2) to, co jsem v ní viděl dobrého
3) a co špatného + miniúvaha
4) závěr mého setkání (resumé)
Nepřišla odnikud. Najednou tu stála. Vzala mi pohled a upoutala ho na sebe. Co jsem mohl dělat když její krása řekla mi: „Dívej se. Ty, dívej se.“ A já přitahován k zemi a kní jsem se zahleděl.
Neviděl jsem její tvář, nýbrž vše, co jí vevnitř hrálo. Úžasné kouzlo zahalené do pozemské slupky. Viděl jsem zahrady plné života. Kde smrt a čas nevládnou tvrdou rukou. Rozkvetlé stromy, košaté koruny. Studánka zurčící a z ní vytékající potůček, co vkládá životu moc úst světa. Ptáci, co krouží nad našimi hlavami, pestré zbarvení jejich křídel roddávajíce pocit svobody a volnosti, to všechno ukrývalo její nitro. To, co bylo v ní se nedá polepit lidskými štítky jako úžasná, sympatická,... Na to lidská řeč nestačí. Je to jako západ a východ slunce v jedné podstatě. Jako čas a prostor v jedné podstatě.
Není důležitý její vzhled, naopak v tu chvíli mi připadal zanedbatelný. Když se teď snažím si vybavit její nos oči a celé dohromady dávající obličej, ruce, nohy, ňadra, boky. Musel bych si to vymyslet. A ani bych to asi nesvedl. Jak mohou být na jednom obrazu východ i západ slunce najednou? Nelze! Nelze najít podobu, která by souzněla s tím, co uvnitř nosí a já to zřel.
Lesy lásky. Jedna strana. Jedna ruka. A co druhá? Ano, vedle ní stála druhá, nebo z ní vyšlo její druhé já. Tmavé, opak světlého?
Její druhá strana byla jako bouře, jako po teplém létě přijde lezavá zima. Jako vítr prokluzující pod prahem. Jako síla, co nám říká přestat s žitím. Neradno vypodobnit tu druhou. Alespoň ne pro mě. A je přirozeným stavem člověka světlo ci tma. Smích nebo stesk. Co když nic z toho. Jednou smutný a jednou veselý. Vykompenzovat světlo tmou a tmu světlem. Když jsem ji poznal a přemýšlel o ní přišlo mi, že se se mnou něco stalo. Že mi v něčem pomohla. Ale ne. Byl to klam. Žiju stejně beze změny.
V dnešní době častý výraz: 2 v 1. Nelze rozdělit dvě tyčinky TWIX. Ne na dvě charakteristiky. A tak porušit všechny zásady a odtrhnout se od nich. Odjet autobusem. Už se rozjíždí. Vysvobozen nebo uvězněn.