Ondra a duch

Ondra a duch

1. Pravidelný návštěvník Ondra přišel do kichovny a šel do odělení s pohadkou o strašidlech. Na jedne polici leželo mnoho pohadek o strašidlech. Ale Ondra se díval jen a jen na jednu. mMěla nazev: Strasidelný duch,

2. ndra vzal knižku a podival se do obsahu pak si sednul a začalsi čist. Když četl na třeti straně tak tam byl hezky obrazek a tak se podíval kdo ilustroval. A ten človek tu knižku i nápsal i ilustroval. (jedem člověk) A Ondra si řek: „To je asi těžke nápsat a ilustrovat“.

3. Když Ondra četl na páte straně z križky se vynořil duch byl prusvítní a po krajich těla měl světlo modrou barvu. Měl velký nos a velké oči, pak měl šyrokou pusu. Ondra se díval na duch a hlavou se mu honily same zlé myšlenky, že mu ten duch něco zleho udelá. Duch se díval s užasem na Ondru ao usměvem.

4. Pak se duch zeptal Ondry: „Daš mi tu knihu“. Ondra řek: „“.. Odhodíl knihu a utíkal duch zvednul knížku a s velkým zajmem začal čist s usměvem. Ondra běhal po knichovne sem a tam nahoru a dolu když ho to přestalo bavit tak se Ondra rozhodl se podivá co tam dělá duch. Duch seděl na židly a čekal na Ondru a pak řek: „ PoďRoď sem bliž Ondro nic ti nechci udělat zleho“. Ondra se zeptal: „Ty jsi hodnej duch“. Duch otpovídá: „Ano“. Ondra říka: „chceš semnou jit domu“. Duch odpovidá: „Jasně že ano“. A tak šlišly a žiližyly stolu.